Portální oběh

Portální jaterní oběh

Vznik vena portae

Portální oběh, resp. portální jaterní oběh, představuje funkční složku oběhu jater. Jeho hlavní součást tvoří cca 8 cm dlouhý kmen vena portae, který vzniká za hlavou pankreatu soutokem v. mesenterica superior et v. splenica (lienalis). Vena portae není pravou žilou, neboť nevede krev přímo k srdci. Nejprve vede do jater, kde se rozpadá v sekundární kapilární síť jaterních sinusoid, a poté se až systémem venae hepaticae vlévá do dolní duté žíly a směřuje k srdci. Vedle jaterního venózního portálního systému existuje v těle ještě jeden podobný systém – hypofyzární portální systém.

Sběrná oblast

Sběrná oblast portálního jaterního systému představuje nepárové orgány dutiny břišní. Mezi ně patří žaludek, tenké, slepé a tlusté střevo, rectum, slezina a žlučník. Krev vedená z těchto orgánů je bohatá na živiny, ale chudá na kyslík. Z toho důvodu musí být vedle funkčního oběhu do jater zaveden ještě systémový oběh. Systémový oběh představuje kmen a. hepatica propria (popř. accessoria, 30 % případů). Obě z těchto cév přicházejí k játrům v duplikatuře peritonea jdoucího od duodena k jaterní bráně (porta hepatis) – lig. hepatoduodenale, jenž je součástí malé předstěry (omentum minus).

Části portálního oběhu

Vlastní portální oběh se skládá z těchto částí:

• vena portae – do které ústí vv. gastricae (dx. et sin.), vv. paraumbilicales, v. cystica et v. praepylorica;
• vena mesenterica superior – sbírající krev ze střev prostřednictvím vv. jejunales, ileales, v. apendicularis, v. ileocolica, v. colica dextra et media a dále krev z nepárových orgánů skrze v. gastroomentalis dextra, vv. pancreaticae et pancreaticoduodenalis;
• vena splenica (lienalis) – která odvádí krev ze sleziny, ze stěny žaludku skrze v. gastroomentalis sinistra et vv. gastricae breves, z těla a ocasu pankreatu (vv. pancreaticae) a ze střeva (v. mesenterica inferior – v. colica sinistra, vv sigmoideae et v. rectalis superior);
• vena mesenterica inferior.

Jednotlivé žilní kmeny doprovázejí při svém průběhu odpovídající tepny (a. mesenterica sup., a. mesenterica inf., a. splenica), avšak v oblasti flexura duodenojejunalis se od tepen začínají vzdalovat, spojují se a vzniklá v. portae. Ta poté stoupá jako součást trias hepatica (v. portae + a. hepatica propria + ductus hepaticus communis) nejdorsálněji ke svému vstupu do jater v porta hepatis.

Pro případ obstrukce jaterního oběhu (nebo některé z žil portálního systému) jsou vytvořeny funkční spojky do tělního oběhu, které jsou schopny zabezpečit odvod krve ze systému v. portae. Tyto funkční spojky se nazývají portokavální anastomózy a jejich rozšíření je důležitým diagnostickým znakem tzv. portální hypertenze.

Odkazy

Související články

• Vena portae
• Portokavální anastomózy
• Kavokavální anastomózy
• Portální hypertenze

Použitá literatura

• ČIHÁK, Radomír. Anatomie III. 2., upr. a dopl vydání. Praha : Grada Publishing, spol. s. r. o., 2004. 673 s. ISBN 80-247-1132-X.