Praderův–Williho syndrom

Praderův–Williho syndrom
obraz Praderova–Williho syndromu ze 17. stol.
Klinický obraz	hyperfagie, malý vzrůst, mírná mentální retardace, hypogonadismus
Příčina	chybění 15q11–13 paternálního chromozomu
Incidence ve světě	1 : 20 000
Klasifikace a odkazy
MKN-10	Q87.1
MeSH ID	D011218
OMIM	176270
orphanet	ORPHA739
MedlinePlus	001605
Medscape	947954

Praderův–Williho syndrom (PWS) je geneticky podmíněné onemocnění řazené mezi mikrodeleční syndromy. Projevy PWS jsou způsobené poruchou funkce hypotalamu a liší se v závislosti na věku pacienta, onemocnění je charakteristické zejména nezvladatelnou chutí k jídlu, malým vzrůstem, hypogonadismem a mírnou mentální retardací. Prevalence je stejná u dívek i u chlapců.

Onemocnění popsali v roce 1956 švýcarští lékaři – pediatr a endokrinolog Andrea Prader, internista Alexis Labhart a pediatr Heinrich Willi.

Etiologie

Mikrodelece červeně zvýrazněné oblasti paternálního chromozomu způsobuje Praderův–Williho syndrom; mikrodelece téže oblasti maternálního chromozomu způsobuje Angelmanův syndrom

Příčinou na molekulární úrovni je ztráta genové exprese v kritické oblasti na 15. chromozomu (15q11−13) pocházejícího od otce (paternální chromozom). Důvodem může být:

• mikrodelece v kritické oblasti – 70 % případů;
• uniparentální disomie kritické oblasti (kdy obě přítomné kopie úseku budou maternálního původu) – 25 % případů;
• jiné poškození daných genů (nebalancované translokace; mutace v imprintigovém centru)

Důsledkem je porucha funkce hypotalamu, který mimo jiné reguluje pocity hladu a žízně a uvolňuje hormony ovlivňující růst a pohlavní vývoj. Ztráta genové exprese ve stejné oblasti 15. chromozomu – ovšem maternálního původu – je molekulární příčinou Angelmanova syndromu. Na genetických změnách v této oblasti lidského chromozomu 15 tak můžeme dobře dokládat význam genomického imprintingu pro rozvoj lidských onemocnění.

Klinický obraz

Novorozenci a kojenci

• výrazně snížený svalový tonus (hypotonie)
• kraniofaciální dysmorfie – oční štěrbiny ve tvaru mandlí, zúžená hlava v oblasti spánků, tenký horní ret
• neprospívání – částečně díky chabému sacímu reflexu
• strabismus
• únava, apatie, špatná reakce na stimulaci, slabý pláč

Batolata a předškoláci

• nezvladatelná touha po jídle s následnou obezitou – příčinou je vysoká hladina ghrelinu (orexigenní účinky)
• hypogonadotropní hypogonadismus – nedostatečná produkce GnRH hypothalamem je příčinou snížené produkce pohlavních hormonů a snížené plodnosti, sekundární pohlavní znaky jsou málo vyvinuté
• malý vzrůst (kolem 150 cm), méně svaloviny, krátké ruce a nohy
• problémy s učením
• opožděný motorický vývoj
• opožděný vývoj řeči a špatná artikulace
• poruchy chování – tvrdohlavost a záchvaty vzteku, obvykle v souvislosti s jídlem
• porucha spánkového cyklu
• skolióza

Komplikace

Komplikace obezity

• diabetes mellitus 2. typu
• kardiovaskulární onemocnění, infarkt myokardu
• syndrom spánkové apnoe

Komplikace hypogonadismu

• neplodnost
• osteoporóza

Léčba

Kauzální léčba neexistuje. Děti s PWS vyžadují komplexní péči:

• výživa – v kojeneckém věku vysokokalorické formule, později naopak nízkokalorická strava,
• substituce růstového hormonu,
• substituce pohlavních hormonů,
• chirurgická léčba – metabolická chirurgie – gastrický bypass
• rehabilitace, pedagogicko-psychologická péče, logopedická péče atd.

Odkazy

Související články

• Genový imprinting a lidské patologie • Genový imprinting • Uniparentální disomie
• Angelmanův syndrom
• Mikrodeleční syndromy

Externí odkazy

• Občanské sdružení pro Praderův–Williho syndrom

Použitá literatura

• OTOVÁ, Berta, et al. Lékařská biologie a genetika I. díl. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2008. 123 s. ISBN 978-80-246-1594-3.

• PAVEL, Klener, et al. Vnitřní lékařství. 4. vydání. Praha : Galén, 2011. 0 s. s. 976. ISBN 978-80-7262-857-5.