Skolióza
Jedná se o velmi komplikovanou rotační deformitu ve frontální rovině – nejen, že jsou obratle ve frontální rovině zakřiveny laterálně.
Neexistuje skolióza bez rotace – když jsou v předklonu lopatky ve stejné výši, není to skolióza.
Rotující těla obratlů tlačí žebra na konvexní straně křivky dorzálně a vzniká gibbus. V konkavitě dochází ke stlačení žeber. Dochází ke změnám struktur páteře – těla obratlů se zužují ke konkávní straně, ploténky jsou na jedné straně stlačeny, pedikly jsou užší a kratší, kanál je zúžen (všechny tyto změny jsou typické hlavně pro idiopatickou skoliózu).
Rozdělení skolióz dle etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]
- Kongenitální skolióza
- Idiopatická skolióza
- infantilní
- juvenilní
- adolescentní
- Neuromuskulární skolióza
- Skolióza při neurofibromatóze
- Sekundární skoliózy
- posturální
- při jiných onemocněních
- hysterická
Kongenitální skolióza[upravit | editovat zdroj]
Příčinou je porucha formace nebo segmentace obratlů embryonálně.
- Porucha segmentace – stav, kdy se chorda dorsalis v různě dlouhém úseku nerozdělila:
- v celém rozsahu páteře – páteř neroste vůbec, bez zakřivení,
- pouze v určité části – v místě nesegmentované lišty páteř neroste, jinde ano, což vede k zakřivení, nejčastěji na hrudní páteři.
- Porucha formace – patologický vývoj obratle jako takového – poloobratel, čtvrtobratel, motýlovitý obratel (uprostřed je jakoby zaškrcený).
Může vést k těžkým deformitám nebo je němá.
- Povinný screening – poporodní vyšetření páteře.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Konzervativní léčba obvykle kompletně selhává. Pokud deformita progreduje, provádí se operační osteotomie a spondylodéza v časném věku.
Idiopatická skolióza[upravit | editovat zdroj]
Jedná se o nejčastější typ skoliózy. Při větších zakřiveních deformuje hrudník a tím ohrožuje pulmonální a kardiální funkce.
Dělíme ji podle doby vzniku na:
- Infantilní typ – do 3. roku života, více u chlapců, většinou se koriguje spontánně, častěji je křivka levostranná.
- Juvenilní typ – mezi 3. a 10. rokem, u obou pohlaví stejně, více doprava.
- Adolescentní typ – mezi 10. rokem a skeletální maturací, výskyt u obou pohlaví stejně, ale těžší křivky (nad 20°) jsou většinou u děvčat.
Léčba[upravit | editovat zdroj]
Konzervativní léčba se uplatňuje pro křivky pod 40° a pro křivky neprogredující:
- křivka pod 20° – sleduje se a neléčí se, je doporučeno cvičení,
- křivka 20°–40° – sádrový korzet nebo Milwaukee korzet.
Operační léčba se uplatňuje u skolióz s výraznou progresí a u křivek nad 40°.
- Zadní výkony – prostá komprese na konvexitě a distrakce na konkavitě, bez spondylodézy (umělý srůst obratlů).
- Částečná korekce pomocí spondylodézy.
- Přední výkony – odstranění plotének a fixace spec. instrumentáriem.
Neuromuskulární skolióza[upravit | editovat zdroj]
Vzniká v důsledku poruchy vývoje s periferním motorickým deficitem, kdy jedinec není schopen od narození volně ovládat svaly. V léčbě se uplatňuje operační stabilizace a dlouhá fúze obratlů.
Skolióza při neurofibromatóze[upravit | editovat zdroj]
Neurofibrom v oblasti páteře způsobí krátké zakřivení páteře v postiženém úseku, v dalších úsecích vzniká kompenzační křivka. Pokud je to možné, neurofibrom se odstraní a provede se korekce křivky s fúzí.
Sekundární skoliózy[upravit | editovat zdroj]
Vznikají kvůli zánětům (např. tuberkulóza), úrazům, operacím páteře. Skolióza se může vyskytnout také při některých nemocích – osteogenesis imperfecta, Marfanův syndrom, mukopolysacharidózy, mnohočetná epifyzární dysplazie.
- Posturální skolióza – při nestejné délce dolních končetin dojde k reaktivnímu zakřivení páteře.
Vyšetření[upravit | editovat zdroj]
Anamnesticky zjišťujeme vývoj od narození, celkový stav pacienta, rodinný výskyt malformací a vad, neurologické potíže, ptáme se na bolesti, na menarche.
- Status localis – aspekcí, palpací zjistíme směr křivky, přítomnost gibbu,
- zjistit stav kompenzace trupu:
- svěsíme olovnici od týlního otvoru a když protne gluteální rýhu, je trup kompenzován,
- vyšetřením v předklonu zjistíme velikost žeberní prominence,
- zaznamenáme výšku ramen a sklon pánve (jejich asymetrie svědčí pro dekompenzaci křivky).
- Rtg vyšetření – ve stoje na dlouhý formát, abychom zachytili úsek od protuberantia occ. ke kyčelnímu kloubu, ve 2 projekcích.
Popis skoliotické deformity[upravit | editovat zdroj]
- Hlavní křivka – je největší, strukturální, vzniká jako první.
- Kompenzační křivka – kompenzuje zakřivení páteře, směřuje na druhou stranu než hlavní, je nad nebo pod hlavní křivkou.
- Koncový obratel – je uložen nejkraniálněji nebo nejkaudálěnji na křivce, nejvíce skloněn ke konkavitě křivky.
- Vrcholový obratel je nejvíce rotovaný obratel, nejvíce vychýlený od vertikální křivky, nejméně skloněný.
- Orientace křivky – znamená zda jde vlevo nebo vpravo.
- Lokalizace – znamená, kterou část páteře postihuje.
- Tíže se měří podle Cobba – jde o úhel, který spolu svírají oba koncové obratle
Odkazy[upravit | editovat zdroj]
Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]
- Skolióza – Diagnóza (pořad ČT)
- Skolióza páteře – cviky, cvičení, informace, typy skolióz na ZbynekMlcoch.cz
Zdroj[upravit | editovat zdroj]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben2.chytrak.cz/materialy/orto,trauma_jb.doc>.
Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]
- SOSNA, A, P VAVŘÍK a M KRBEC, et al. Základy ortopedie. 1. vydání. Praha : Triton, 2001. 175 s. ISBN 80-7254-202-8.