Skolióza

Obsah

1 Rozdělení skolióz dle etiopatogeneze
2 Kongenitální skolióza
- 2.1 Léčba
3 Idiopatická skolióza
- 3.1 Léčba
4 Neuromuskulární skolióza
5 Skolióza při neurofibromatóze
6 Sekundární skoliózy
7 Vyšetření
- 7.1 Popis skoliotické deformity
8 Odkazy

Jedná se o velmi komplikovanou rotační deformitu ve frontální rovině – nejen, že jsou obratle ve frontální rovině zakřiveny laterálně.

Neexistuje skolióza bez rotace – když jsou v předklonu lopatky ve stejné výši, není to skolióza.

Rotující těla obratlů tlačí žebra na konvexní straně křivky dorzálně a vzniká gibbus. V konkavitě dochází ke stlačení žeber. Dochází ke změnám struktur páteře – těla obratlů se zužují ke konkávní straně, ploténky jsou na jedné straně stlačeny, pedikly jsou užší a kratší, kanál je zúžen (všechny tyto změny jsou typické hlavně pro idiopatickou skoliózu).

Skolióza

Rozdělení skolióz dle etiopatogeneze[upravit | editovat zdroj]

Kongenitální skolióza
Idiopatická skolióza
- infantilní
- juvenilní
- adolescentní
Neuromuskulární skolióza
Skolióza při neurofibromatóze
Sekundární skoliózy
- posturální
- při jiných onemocněních
- hysterická

Kongenitální skolióza[upravit | editovat zdroj]

Příčinou je porucha formace nebo segmentace obratlů embryonálně.

Porucha segmentace – stav, kdy se chorda dorsalis v různě dlouhém úseku nerozdělila:

v celém rozsahu páteře – páteř neroste vůbec, bez zakřivení,
pouze v určité části – v místě nesegmentované lišty páteř neroste, jinde ano, což vede k zakřivení, nejčastěji na hrudní páteři.

Porucha formace – patologický vývoj obratle jako takového – poloobratel, čtvrtobratel, motýlovitý obratel (uprostřed je jakoby zaškrcený).

Může vést k těžkým deformitám nebo je němá.

Povinný screening – poporodní vyšetření páteře.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní léčba obvykle kompletně selhává. Pokud deformita progreduje, provádí se operační osteotomie a spondylodéza v časném věku.

Idiopatická skolióza[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o nejčastější typ skoliózy. Při větších zakřiveních deformuje hrudník a tím ohrožuje pulmonální a kardiální funkce.

Dělíme ji podle doby vzniku na:

Infantilní typ – do 3. roku života, více u chlapců, většinou se koriguje spontánně, častěji je křivka levostranná.
Juvenilní typ – mezi 3. a 10. rokem, u obou pohlaví stejně, více doprava.
Adolescentní typ – mezi 10. rokem a skeletální maturací, výskyt u obou pohlaví stejně, ale těžší křivky (nad 20°) jsou většinou u děvčat.

Léčba[upravit | editovat zdroj]

Konzervativní léčba se uplatňuje pro křivky pod 40° a pro křivky neprogredující:

křivka pod 20° – sleduje se a neléčí se, je doporučeno cvičení,
křivka 20°–40° – sádrový korzet nebo Milwaukee korzet.

Operační léčba se uplatňuje u skolióz s výraznou progresí a u křivek nad 40°.

Zadní výkony – prostá komprese na konvexitě a distrakce na konkavitě, bez spondylodézy (umělý srůst obratlů).
Částečná korekce pomocí spondylodézy.
Přední výkony – odstranění plotének a fixace spec. instrumentáriem.

RTG snímek idiopatické skoliózy adolescentního typu. Torakální křivka 30°, lumbální 53°.
Pooperační RTG snímek po korekci skoliózy na méně než 15°. Byla provedena fůze obratlů pomocí drátu, skrutek, háků a kostních štepů.
Výsledek po operaci skoliózy.

Neuromuskulární skolióza[upravit | editovat zdroj]

Vzniká v důsledku poruchy vývoje s periferním motorickým deficitem, kdy jedinec není schopen od narození volně ovládat svaly. V léčbě se uplatňuje operační stabilizace a dlouhá fúze obratlů.

Skolióza při neurofibromatóze[upravit | editovat zdroj]

Neurofibrom v oblasti páteře způsobí krátké zakřivení páteře v postiženém úseku, v dalších úsecích vzniká kompenzační křivka. Pokud je to možné, neurofibrom se odstraní a provede se korekce křivky s fúzí.

Sekundární skoliózy[upravit | editovat zdroj]

Vznikají kvůli zánětům (např. tuberkulóza), úrazům, operacím páteře. Skolióza se může vyskytnout také při některých nemocích – osteogenesis imperfecta, Marfanův syndrom, mukopolysacharidózy, mnohočetná epifyzární dysplazie.

Posturální skolióza – při nestejné délce dolních končetin dojde k reaktivnímu zakřivení páteře.

Vyšetření[upravit | editovat zdroj]

Měření Cobbova úhlu v AP projekci

Anamnesticky zjišťujeme vývoj od narození, celkový stav pacienta, rodinný výskyt malformací a vad, neurologické potíže, ptáme se na bolesti, na menarche.

Status localis – aspekcí, palpací zjistíme směr křivky, přítomnost gibbu,

zjistit stav kompenzace trupu:

svěsíme olovnici od týlního otvoru a když protne gluteální rýhu, je trup kompenzován,
vyšetřením v předklonu zjistíme velikost žeberní prominence,
zaznamenáme výšku ramen a sklon pánve (jejich asymetrie svědčí pro dekompenzaci křivky).

Rtg vyšetření – ve stoje na dlouhý formát, abychom zachytili úsek od protuberantia occ. ke kyčelnímu kloubu, ve 2 projekcích.

Popis skoliotické deformity[upravit | editovat zdroj]

Hlavní křivka – je největší, strukturální, vzniká jako první.
Kompenzační křivka – kompenzuje zakřivení páteře, směřuje na druhou stranu než hlavní, je nad nebo pod hlavní křivkou.
Koncový obratel – je uložen nejkraniálněji nebo nejkaudálěnji na křivce, nejvíce skloněn ke konkavitě křivky.
Vrcholový obratel je nejvíce rotovaný obratel, nejvíce vychýlený od vertikální křivky, nejméně skloněný.
Orientace křivky – znamená zda jde vlevo nebo vpravo.
Lokalizace – znamená, kterou část páteře postihuje.
Tíže se měří podle Cobba – jde o úhel, který spolu svírají oba koncové obratle