Syndrom spánkové apnoe

Z WikiSkript






Syndrom spánkové apnoe
Rizikové faktory větší obvod krku, zúžení dýchacích cest, obezita, rodinná historie
Diagnostika sledování dýchání a dalších tělesných funkcí přes noc
Léčba např. přístroji pomáhající pacientům v noci dýchat
Klasifikace a odkazy

Syndrom spánkové apnoe (SSA) neboli spánkový apnoický syndrom (SAS) je časté a závažné onemocnění, které ohrožuje pacienty vysokým rizikem rozvoje kardiovaskulárních chorob. Prevalence výskytu hypertenze u SSA je asi 50 %. Onemocnění se vyskytuje u 4 % mužů a 2 % žen. SSA je častější u jedinců s centrálním typem obezity.

Mezi rizikové faktory pro rozvoj onemocnění patří nadváha, konzumace nadměrného množství potravy před spaním, příjem alkoholu před spaním kouření, užívání hypnotik, nepravidelný spánek, mužské pohlaví a rodinný výskyt.

Podle příčin dělíme na
  1. obstrukční (OSAS) – je vyvolán obstrukcí v horních cestách dýchacích a dechové úsilí je při něm zachováno;
  2. centrální – má příčinu v CNS, dechové úsilí není přítomno;
  3. smíšený – je dán kombinací obou předchozích.
Záznam typického chrápání při SSA

Příznaky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi hlavní příznaky patří:

  1. nadměrná denní spavost a únava,
  2. časté usínání během dne a snížená pracovní výkonnost,
  3. lapání po dechu, dočasné zástavy dechu, opakované buzení v noci,
  4. chrápání,
  5. absence snů,
  6. sucho v ústech,
  7. bolesti hlavy,
  8. příznaky deprese.

Bolesti hlavy se při SSA vyskytují mnohem častěji než u jiných poruch spánku; udává je cca 20 % pacientů. Typicky se objevují ráno po probuzení, jsou mírné, tupé, nepulzující, difusní a obvykle do hodiny ustoupí. Jejich intenzita nekoreluje s tíží SAS. Respirační následky závisí na míře hypoxémie a hyperkapnie, u pokročilých případů dochází k plicní hypertenzi, cor pulmonale, polycytémii. Kardiovaskulární následky zahrnují hypertenzi, poruchy srdečního rytmu, infarkt myokardu, cévní mozkové poruchy.

Vyšetření[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pacient s podezřením na syndrom spánkové apnoe by měl být odeslán do spánkové laboratoře, kde je provedeno kompletní polysomnografické (PSG) vyšetření. Při tomto vyšetření jsou sledovány následující údaje:

  1. chrápání,
  2. saturace kyslíku v krvi,
  3. srdeční frekvence,
  4. respirační pohyby hrudníku a břicha,
  5. vzduchové proudění při dýchání,
  6. pohyb dolních končetin,
  7. EEG,
  8. krevní tlak.

Často se používají jednodušší vyšetřovací metody – vícekanálová monitorace spánku, kde chybí EEG. Vyšetřením získáme apnoe-hypopnoe index, který udává počet apnoí za hodinu spánku (norma je stanovena do pěti). Závažnější stupně onemocnění jsou spojeny s epizodami poklesu saturace kyslíku k 80 % i níž. Typická je také porucha struktury spánku. Apnoičtí pacienti tráví většinu spánku v prvním a druhém stádiu, na hluboký spánek (třetí a čtvrté stadium) a REM fázi připadá pouze 20 %.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pacient napojený na CPAP

Nutná je úprava životosprávy, u pacientů s nadváhou snížení tělesné hmotnosti. Základem léčby je CPAP (Continuous Positive Airway Pressure). Tento přístroj udržuje během spánku prostřednictvím masky, která je vzduchotěsně nasazená na nos, trvalý přetlak v dýchacích cestách. Spolupráce pacientů této velmi účinné léčby je 60 % vzhledem k dyskomfortu, který způsobuje maska, hlučnost přístroje, vysychání úst a nosu, iritace kůže maskou. V případě trvající hypertenze má nejvýznamnější účinek betablokátor atenolol.

Chirurgická léčba se snaží operativně řešit lokální obstrukce dýchacích cest. Používané metody: nosní chirurgie, radiofrekvenční termoterapie, tracheotomie, uvulopalatopharyngoplastika, laserem asistovaná uvuloplastika.

Závěr[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Lze očekávat, že se stoupající informovanosti lékařů bude zároveň stoupat i počet diagnostikovaných pacientů trpících SSA. Nutné je zejména rozlišení pacientů trpících primární ronchopatií (chrápáním) od apnoiků. Proto je takový důraz kladen na PSG vyšetření pacientů, kteří si stěžují na chrápání. Podle údajů různých autorů je mezi pacienty, kteří přijdou za lékařem s jediným příznakem – chrápáním, kolem 50 % pacientů se syndromem spánkové apnoe.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]