Obezita
Obezita znamená zmnožení tukové tkáně. V ČR trpí různou mírou obezity až 30 % obyvatel. Podklad vzniku obezity je jednak genetický a jednak behaviorální. Jelikož se ale genetická složka podmiňující sklony k obezitě v populaci nijak nemění, veškerý nárůst počtu obézních můžeme přikládat vlivům životního stylu – nízká fyzická aktivita, vysokoenergetická strava, špatné složení složek potravy, chronický stres atd.
Patogeneze[edit | edit source]
- Porucha lipogeneze a lipolýzy
Převaha anabolických dějů nad katabolickými.
- lipogeneze – zvýšený přesun TAG z krve do adipocytů aktivací lipoproteinové lipázy (LPL) inzulinem, kortikoidy, pohlavními hormony.
- lipolýza – štěpení TAG v adipocytech hormon-sensitivní lipázou (HSL), aktivují ji katecholaminy a STH.
- Hormony tukové tkáně
Podle vztahu k inzulinu je můžeme rozdělit na dvě skupiny:
- Zvyšující inzulinorezistenci – TNF, resistin.
- Snižující inzulinorezistenci – adiponektin, leptin.
Kromě těchto hormonů se také uplatňují jiné, které působí na různá nervová centra (orexin).
Je to soubor nemocí, které se často vyskytují společně a jsou nejčastěji komplikací abdominální obezity. Raven mezi ně zařadil tyto složky: Inzulinorezistence s hyperinzulinismem (diabetes mellitus druhého typu), hypertenze, zvýšené TAG, nižší HDL.
Nověji se do klasifikace počítá i obvod pasu jako ukazatel abdominální obezity − nad 94 cm u mužů a nad 80 cm u žen.
Energetický příjem[edit | edit source]
Potravina | Energetická hodnota [kJ/g] |
---|---|
sacharidy | 17 |
bílkoviny | 17 |
tuky | 38 |
- Respirační kvocient
Poměr mezi vytvořeným CO2 a spotřebovaným O2 pro spálení 1 g dané živiny – RQ = CO2/O2.
sacharidy | 1,0 |
tuky | 0,7 |
bílkoviny | 0,8 |
Obezita vzniká při nerovnováze mezi příjmem energie (zvýšen – především příjem tuků) a výdejem (snížen – tělesná inaktivita).
Typy výdeje:
- klidový (bazální metabolismus),
- postprandiální,
- pohybovou aktivitou.
Příčiny obezity[edit | edit source]
- Chuťová preference tuků a sladkého,
- snížená spontánní pohybová aktivita,
- aktivita LPL a HSL,
- „nastavení“ hypotalamických center hladu a sytosti (Prader-Williho syndrom),
- endokrinopatie: Cushingův syndrom, hypothyreóza, insulinom,
- iatrogenní – PAD z řady sulfonylurey, thyreostatika, kortikoidy.
Komplikace obezity[edit | edit source]
- kardiovaskulární choroby – hypertenze, ICHS, arytmie, CMP, TEN;
- respirační – hypoventilace u Pickwickova syndromu, SAS;
- GIT – jaterní steatóza, cholelitiáza, GER;
- artrózy;
- kožní – mykózy, ekzémy, celulitis, hirsutismus;
- psychosociální poruchy;
- hormonální poruchy − častá infertilita;
- zvýšený výskyt nádorů- GIT, urogenitální.
Klinický obraz a diagnostika[edit | edit source]
- Body mass index
Stupeň nadváhy dle BMI (Body mass index), tedy poměr hmotnosti (v kg) a druhé mocniny výšky jedince (v metrech).
U populace do 18let je BMI hodnoceno podle grafu. Dítě má nadváhu, je-li podle grafů hmotnosti k tělesné výšce nebo BMI zařazeno do pásma mezi 90. a 97. percentilem, za obézní je považováno dítě zařazené do pásma nad 97. percentilem. Hodnoty pod 10. percentilem znamenají nízkou hmotnost, hodnoty pod 3. percentilem jsou rozhodně alarmující a je nutné zjistit jejich příčinu.
podvýživa < 18,5 normální hmotnost 18,6–24,9 nadváha 25–29,9 1. st. obezity 30–34,9 2. st. obezity 35–39,9 3. st. obezity > 40
- Kalkulátor
Tento prvek vyžaduje JavaScript.
- Další vyšetření a měření
Měření obvodu pasu pro posouzení rizika metabolických a KVS komplikací – vysoké riziko u mužů nad 102 cm, u žen nad 88 cm.
Typ obezity (podle obvodu pasu, vyšetření UZ, CT, NMR):
- androidní (viscerální, abdominální, centripetální) – vyšší riziko KVS a metabolických komplikací, převážně u mužů,
- gynoidní – převažuje u žen.
- Antropometrie – měření tloušťky kožních řas kaliperem.
- Bioelektrická impedance – stanovení obsahu tukové tkáně, beztukové hmoty a hydratace.
Stanovení energetického příjmu (vyhodnocení jídelníčku) a výdeje (přímá nebo nepřímá kalorimetrie).
Pomocná vyšetření[edit | edit source]
- Glykémie, sérový insulin,
- lipidy (celkový cholesterol, HDL, TAG),
- urikémie,
- bilirubin, ALT, GMT, ALP,
- urea, kreatinin,
- vyšetření moči C + S,
- EKG,
- při podezření na endokrinopatii vyšetření hormonů (thyroidea, nadledviny, gonády).
Léčba[edit | edit source]
- Dietoterapie (bílkoviny : tuky : sacharidy = 15 : 30 : 55, snížení tučných jídel, zvýšení příjmu vlákniny), metoda přerušovaného hladovění
- zvýšení pohybové aktivity,
- behaviorální PT,
- farmakoterapie:
- anorektika (snižují chuť k jídlu) – katecholaminy (Adipex), serotoninergní, kombinovaná (sibutramin)
- termogenní farmaka (zvyšují energetický výdej) – Elsinorské prášky,
- látky ovlivňující vstřebávání tuků ve střevě (inhibice lipáz) – orlistat,
- chirurgická terapie – bandáž žaludku (snížení rozepětí žaludečních stěn → útlum talamického centra).
Odkazy[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
- Anestezie obézního pacienta — interaktivní algoritmus + test
- Dětská obezita – TEP 24 (pořad ČT)
- Obezita dělá problémy, lékaři divy – 168 hodin (pořad ČT)
- Průzkum agentury STEM/MARK o tělesné hmotnosti
- Obezita
Související články[edit | edit source]
- Obezita (pediatrie)
- Diabetes mellitus
- Rizikové faktory kardiovaskulárních onemocnění
- Onemocnění z nadbytku nebo nedostatku živin
- Výživová doporučení
Zdroj [nefunkční odkaz!!][edit | edit source]
- PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 2010]. <https://langenbeck.webs.com/>.