Beta-blokátory

From WikiSkripta

(Redirected from Betablokátory)

Propranolol – nejstarší klinicky užívaný β-blokátor

Beta-blokátory (BB) patří do skupiny sympatolytik, blokují β-adrenergní reakce. Jejich účinkem je kompetitivní antagonismus s β-adrenomimetiky, tj. tlumí účinek sympatiku a sympatomimetik na β-adrenergních receptorech.

Účinky[edit | edit source]

Nejvýrazněji se efekt podání β-blokátoru projeví v rámci kardiovaskulárního systému. Odpovědí je negativně inotropní, dromotropní, chronotropní a bathmotropní účinek na srdce. Jinými slovy:

Zpomalením srdeční frekvence se sníží spotřeba kyslíku myokardem a zároveň se sníží vylučování reninu v ledvinách. Pokud jsou β-blokátory podávány krátkodobě, mohou způsobit snížení srdečního výdeje a zvýšení periferního odporu. Tento efekt mají neselektivní β-blokátory, neboť je blokována vazodilatace při zachovalé funkci alfa1-adrenergních receptorů působících vazokonstrikci. Naopak efektem dlouhodobého užívání je snížení periferního odporu.

Účinek na srdeční rytmus[edit | edit source]

β-sympatolytika zpomalují srdeční frekvenci těmito mechanismy:

  • snižují strmost fáze 4 akčního potenciálu, kde blokují fosforylaci kalciového kanálu a vstup kalcia do buněk.
  • rychlost depolarizace SA a AV uzlu je pomalejší,
  • rychlost vedení vzruchu v síních a v AV uzlu je pomalejší,
  • funkční refrakterní fáze AV uzlu je prodloužená.

Účinek na krevní tlak[edit | edit source]

Korigují hypertenzi. Účinek se dostaví obvykle do dvou hodin po podání. Při zahájení léčby dochází k úpravě krevního tlaku asi po 1–2 týdnech.

Účinek na pulmonální systém[edit | edit source]

Některé β-blokátory působí bronchokonstrikci, proto paušální předepisování pacientům s astmatem či CHOPN je kontraindikováno. Pokud je ovšem pacient farmakologicky stabilizován, je možné použít tzv. kardioselektivní β-blokátory, které neovlivňují či stimulují β2-receptory, jako acebutololStátní úřad pro kontrolu léčiv: acebutolol, atenololStátní úřad pro kontrolu léčiv: atenolol, betaxololStátní úřad pro kontrolu léčiv: betaxolol, bisoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: bisoprolol, celiprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: celiprolol, esmololStátní úřad pro kontrolu léčiv: esmolol, metoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: metoprolol či nebivololStátní úřad pro kontrolu léčiv: nebivolol.

Účinek na metabolismus[edit | edit source]

U zdravých lidí je účinek na metabolismus minimální. U diabetiků β-blokátory prodlužují dobu zotavení z hypoglykémie a zároveň skrývají jeden z příznaků nastupující hypoglykémie – tachykardii.

Dělení[edit | edit source]

Existují selektivní a neselektivní β-blokátory. Oba typy mohou mít vnitřní sympatomimetickou aktivitu (ISA), což umožňuje jistý stupeň β-adrenomimetického působení označovaný jako kompetitivní dualismus.

Klasifikace podle vnitřní aktivity k β-receptoru člení betablokátory na kompetitivní antagonisty a parciální agonisty (mají ISA, mají částečnou β-agonistickou aktivitu → méně výrazná klidová bradykardie, snižují frekvenci jen v zátěži, nejsou kardioprotektivní).

Podle selektivity rozlišujeme betablokátory kardioselektivní, neselektivní a smíšené (alfa/beta blokátory) a také dále na lipofilní a hydrofilní. Selektivní β-blokátory mají méně nežádoucích účinků. Jsou vhodné k terapii anginy pectoris a hypertenze a neovlivňují spektrum plazmatických lipidů.

  • Neselektivní bez ISA – blokují β1 i 2 receptory (mají nežádoucí účinek v podobě zúžení bronchů, chladu končetin, sníženého uvolňování inzulinu), např. sotalol.
  • Kardioselektivní bez ISA – ovlivňují pouze β1 receptory, větší dopad na snížení mortality i morbidity u chronického srdečního selhání a v sekundární prevenci ICHS, méně ovlivňují lipidový metabolismus (ovšem snižují utilizaci glukózy v kosterních svalech). Ve vysokých dávkách mizí kardioselektivita, mají negativní chrono-, ino-, dromo-, bathmotropní účinek (proto nepodáváme u akutního srdečního selhání, ale až po oběhové stabilizaci). Dále snižují tvorbu reninu, snižují citlivost baroreceptorů, zlepšují krevní průtoku myokardem, mají antiarytmický účinek. Můžeme je ještě dále kategorizovat na na ty bez nebo s přídatnou aktivitou. Patří sem např. celiprolol – stimuluje β2 receptory, díky čemuž je vhodný pro astmatiky, nebo nebivolol uvolňující NO a vhodný např. u pacientů s ischemickou chorobou dolních končetin.
  • Neselektivní s ISA – částeční β agonisté, tudíž výrazně méně snižují tepovou frekvenci a minutový objem, v ČR nejsou k dispozici.
  • Kardioselektivní s ISA – ISA je méně vyjádřená (tyto betablokátory nevyvolávají tak výraznou bradykardii, ale mají nižší účinek v sekundární prevenci), např. acebutol.
  • Smíšené alfa/betablokátory – karvedilol (hlavně u srdečního selhání) a labetalol (hypertenze v těhotenství).
Betaloc® ZOK – metoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: metoprolol v retardované formě pro perorální podání
Vasocardin® – metoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: metoprolol s rychlejším nástupem účinku pro perorální podání
Název skupiny Název látky Poznámka
Neselektivní BB propranololStátní úřad pro kontrolu léčiv: propranolol nejstarší používaný β-blokátor
metipranolol
nadolol
sotalolStátní úřad pro kontrolu léčiv: sotalol antiarytmikum
timololStátní úřad pro kontrolu léčiv: timolol k lokální terapii glaukomu
levobunololStátní úřad pro kontrolu léčiv: levobunolol k lokální terapii glaukomu
Neselektivní BB s VSA pindolol
bopindolol dlouhodobý efekt
carteololStátní úřad pro kontrolu léčiv: carteolol k lokální terapii glaukomu
Selektivní BB bez VSA betaxololStátní úřad pro kontrolu léčiv: betaxolol kardioselektivní β-blokátor
atenolol kardioselektivní β-blokátor
metoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: metoprolol kardioselektivní β-blokátor
bisoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: bisoprolol kardioselektivní β-blokátor
nebivololStátní úřad pro kontrolu léčiv: nebivolol kardioselektivní β-blokátor
talinolol kardioselektivní β-blokátor
esmololStátní úřad pro kontrolu léčiv: esmolol antiarytmikum při SV tachyarytmiích
Selektivní BB s VSA acebutololStátní úřad pro kontrolu léčiv: acebutolol
celiprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: celiprolol kardioselektivní β-blokátor
Pokud není u léčiva obrázek tabletky, není registrováno na českém trhu.

V akutní medicíně se používá esmolol u supraventrikulární tachyarytmie (fibrilace nebo flutter s rychlou odpovědí komor).

Farmakokinetika[edit | edit source]

Lipofilní betablokátory (metoprolol, karvedilol, nebivolol) dobře pronikají přes hematoencefalickou bariéru (nutné počítat s nežádoucími účinky v rámci CNS). Jsou metabolizovány v játrech přes CYP2D6, který vykazuje četné polymorfismy a je důvodem některých lékových interakcí. Uvádí se, že v populaci je až 10 % pomalých metabolizátorů a až 10 % rychlých metabolizátorů, což je důvodem značných rozdílů v expozici mezi jednotlivými skupinami. To vyúsťuje ve výrazně odlišných biologických poločasech, což si vyžaduje individuální adjustaci dávky. Jednoduchým vodítkem je srdeční frekvence, která by se měla pohybovat mezi 50 a 60 tepy za minutu. Po zpracování přes CYP jsou lipofilní betablokátory eliminovány do žluče. Lékové interakce lipofilních betablokátorů registrujeme hlavně v kombinaci s antidepresivy a antiarytmiky (zde lepší užít hydrofilní).

Hydrofilní betablokátory (bisoprolol, betaxolol) jsou primárně vylučovány ledvinami (CAVE selhání ledvin) a mají srovnatelný účinek s lipofilními betablokátory.

Použití[edit | edit source]

Arteriální hypertenze[edit | edit source]

β-blokátory patří mezi pět základních antihypertenziv. Přesný mechanismus, jak β-blokátory snižují tlak, není znám. Nesporně však zlepšuje prognózu nemocných, snižuje hypertrofii levé komory a má velký význam při hyperkinetické cirkulaci u mladých hypertoniků. Není vhodná kombinace betablokátorů bez přídatné aktivity s diuretiky kvůli negativnímu metabolickému účinku.

Arytmie[edit | edit source]

β-blokátory jsou také antiarytmika třídy II. Používají se především u supraventrikulárních tachykardií. Zpomalují odpověď komor při flutteru síní a snižují ektopickou aktivitu komor. Používají se u hyperfunkce štítné žlázy, kdy tlumí tachykardii a mírní svalový třes. Předcházejí vzniku závažných arytmií.

Ischemická choroba srdeční − angina pectoris[edit | edit source]

Zpomalením frekvence se snižuje metabolický nárok srdce na kyslík a zároveň se zlepšuje perfúze myokardem, neboť se prodlužuje diastola, ve které je hlavně myokard vyživován z aa. coronariae. U infarktu myokardu se tedy podává, aby se podpořilo prokrvení a zároveň zabránilo arytmiím.

Další srdeční choroby[edit | edit source]

β-blokátory se využívají při srdečním selhání a hypertrofické kardiomyopatii, zejména díky příznivému vlivu na remodelaci myokardu a snižují riziko náhlé srdeční smrti. V terapii srdečního selhání se nejčastěji používají: bisoprolol, metoprolol, nebivolol nebo carvedilol.[1]

Glaukom[edit | edit source]

Snížením tvorby nitrokomorové vody snižuje nitrooční tlak u pacientů s glaukomem.

Další indikace[edit | edit source]

Nežádoucí účinky a kontraindikace[edit | edit source]

  • Srdeční insuficience kvůli ovlivnění srdečního výdeje
  • Bradykardie
  • Hypotenze
  • Bronchokonstrikce
  • Chladné končetiny (nedostatečné prokrvení)
  • Deprese
  • Metabolické NÚ:

Kontraindikace vyplývají z nežádoucích účinků. Nesmí se podávat u bronchiálního astmatu, hypotenze, pokročilé srdeční insuficience, významné bradykardie, AV blokády vyššího stupně.


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 90. ISBN 978-80-7387-423-0.

Použitá literatura[edit | edit source]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.


  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 0 s. ISBN 978-80-7262-373-0.