Sympatomimetika

Z WikiSkript

Sympatomimetika (SM) jsou látky napodobující účinky podráždění sympatického nervového systému. Působí na receptory reagující na adrenalin a noradrenalin. Dělíme je na přímo působící (stimulují α či β receptory) a nepřímo působící (vytěsňující noradrenalin z jeho vazby). Nepřímá sympatomimetika jsou vždy neselektivní.[1]

Základní účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Kardiovaskulární systém

  • pozitivní chrono, dromo, batmo i ino-tropní účinky;
  • α-sympatomimetika způsobí místní vazokonstrikci;
  • β-2-sympatomimetika mají dilatační účinek na koronární cévy.

Bronchiální systém

  • β-2-sympatomimetika relaxují hladké svalstvo;
  • β-sympatomimetika mají bronchodilatační účinky, ale nepříznivě ovlivňují myokard.

Děloha

  • stimulace β-2-receptorů vede k potlačení děložních kontrakcí.

Hladké svalstvo

  • α i β sympatomimetika tlumí střevní peristaltiku;
  • α, β sympatomimetika kontrahují sfinktery GIT i močového měchýře.

Látková výměna

  • noradrenalin tlumí sekreci inzulinu;
  • β-sympatomimetika stimulují ostatní mechanické funkce.

CNS

  • lipofilní látky s nepřímým působením mají psychostimulační a anorektické účinky.

Nežádoucí účinky[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Terapeuticky užívaná sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Endogenní katecholaminy a jejich deriváty[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nežádoucí účinky – strach, neklid, palpitace arytmie, anginózní potíže, třes (β2).

Kontraindikace – hypertyreóza (zvýšený počet β2), skleróza koronárních a mozkových cév (kvůli zvýšení tlaku), hypertenze, tachykardie, feochromocytom, glaukom.

Noradrenalin (norepinefrin)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Stimuluje přednostně α-receptory, β o poznání méně, β2 pak prakticky vůbec.
  • Účinky: ↑ krevního tlaku (systolického i diastolického), ↑ periferního odporu, ↓ prokrvení ledvin – není zrovna žádoucí u pacientů v šoku.
  • Používá se jako analeptikum a vazokonstrikční přísada lokálních anestetik.

Adrenalin (epinefrin)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Adrenalin.
  • Neselektivní sympatomimetikum, ale v nízkých dávkách stimuluje přednostně β receptory – nízké dávky zvyšují tlak systolický v důsledku stimulace β1 receptorů, vyšší potom i diastolický, stimulace β2 probíhá i při velmi nízkých koncentracích.
  • Používá se jako přísada vazokonstriktor do lokálních anestetik, antialergikum při anafylaktickém šoku, kardiostimulans k obnovení srdečního rytmu při zástavě.

Dopamin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Dopamin.
  • Agonista na D1, β1, α1 receptorech, také stimuluje uvolňování noradrenalinu z nervových zakončení – jednotlivé účinky se projevují dle dávky:
    • nízké dávky – stimulace D1 receptorů (lokalizovaných v cévách ledvin): vazodilatace v ledvinách, zvýšení exkrece sodíku;
    • při vyšších dávkách – stimulace β1: zvýšení srdeční frekvence a systolického tlaku;
    • při dalším zvýšení dávky nastává stimulace α1: vazokonstrikce (v ledvinách obvykle kompenzována stimulací D1).
  • Použití: srdeční selhání, šok.

Isoprenalin[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Isoprenalin.
  • neselektivní agonista β receptorů;
  • kardiostimulans, antialergikum, k léčbě astma bronchiale.

α-1-sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Používají se při léčbě rhinitis k dekongesci nosní sliznice, dále při konjunktivitidách, nebo navození mydriázy při vyšetření očního pozadí.

  • nafazolin
  • oxymetazolin
  • xylometazolin
  • fenylephrin
  • metoxamin
  • efedrin a pseudoefedrin – účinek nepřímý – méně selektivní, efedrin má navíc centrální euforizační účinky, proto se dnes dává přednost pseudoefedrinu, který tyto účinky postrádá

Nežádoucími účinky jsou bolesti hlavy a zvýšení tlaku, které mohou nastat i při topické aplikaci. Často se také vyskytuje rebound fenomén způsobený downregulací receptorů.

  • midodrin – nachází užití v terapii esenciální hypotense a šoku

α-2-sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aktivace α2 receptorů vede potlačení sympatické aktivity. Hlavní indikací je α2 mimetik je hypertenze, nejedná se však o léčiva volby. Účinek nenastupuje ihned po podání.

Nežádoucí účinky zahrnují sucho v ústech, sedaci, posturální hypotenzi, bradykardii, sexuální dysfunkce, obstipaci.

  • klonidin – specificky může způsobovat kontaktní dermatitidu
  • metyldopa – je proléčivo, vlastní účinou látkou je methylnoradrenalin; absorbuje se aktivním transportem pro aminokyseliny (na lačno); je lékem volby u těhotných
Dalšími nežádoucími účinky jsou zadržování vody a solí při dlouhodobé terapii, parkinsonismus a hyperprolaktinemie, hepatotoxicita, hemolytická anémie

β-1-sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Indikací je léčba akutního srdečního selhání.

  • dopamin
  • dobutamin – má silnější pozitivně inotropní efekt než chronotrotní = zvyšuje staživost, ale nezvyšuje spotřebu kyslíku, vysvětlení není známo; indikací je akutní srdeční selhání
  • ibopamin

β-2-sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Jejich selektivita k β2 receptorům není úplná – zvyšují výdej endogenních katecholaminů a ve vyšších dávkách mohou stimulovat i β1 receptory.

Indikace jsou především astma bronchiale a CHOPN, poruchy periferního prokrvení – claudicatio intermitens či Raynaudův syndrom nebo jako tokolytika.

K nežádoucím účinkům patří především tachykardie, arytmie, anginózní stavy, tremor kosterního svalstva. Při dlouhodobé terapii se vytváří tolerance. Podány parenterálně zvyšují glykémii a koncentraci volných mastných kyselin v krvi a snižují koncentraci draslíku.

Jako tokolytikum se používá hexoprenalin.

Podle délky účinku se dělí na krátkodobě (3–6 hodin, tzv. SABA) a dlouhodobě (12 h, tzv. LABA) působící. Někdy se vyčleňuje skupina s rychlým nástupem účinku RABA (Rapid Acting Beta Agonists).

SABA (Short Acting Beta Agonists)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • fenoterol
  • salbutamol
  • terbutalin
  • reproterol

LABA (Long Acting Beta Agonists)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • formoterol – účinek nastoupí do 5 minut a přetrvá asi 12 hodin
  • salmeterol – účinek okolo 12 hodin, ale pomalejší nástup
  • klenbuterol – okolo 14 hodin

Ultra LABA[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • indakaterol – stačí podávat jednou denně

Nepřímá sympatomimetika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zvyšují koncentraci noradrenlinu (NA) v synaptické štěrbině. Mohou navozovat uvolnění NA ze zásobních vesikul (amfetaminy, efedrin), inhibovat reuptake ze synaptické štěrbiny (kokain) nebo může být jejich účinek založen na kombinaci obou mechanismů (tyramin).

Pro přímý účinek jsou důležité hydroxyskupiny (v postranním řetězci i na benzenovém jádře), jejich odstraněním se mění charakter účinku na nepřímý a zvyšuje lipofilita. To má za následek zvýšenou koncentraci v CNS a centrální účinky.

Struktura noradrenalinu – hydroxyskupiny jsou vyznačeny červeně

Periferní účinky odpovídají účinkům NA (zvýšení tlaku, tachykardie).

Centrální účinky jsou poté zvýšení pozornosti, soustředění a výkonnosti, snížení pocitu hladu.

Nežádoucí účiky zahrnují úzkost, nespavost, neklid, závislost na euforizujících a psychostimulačních účincích.

Interakce:

  • s kardioglykosidy nebo halogenovanými inhalačními anestetiky hrozí arytmie
  • s inhibitory MAO hrozí hypertenzní krize

Zástupci:

  • methylfenidat – mírný CNS stimulant, léčba narkolepsie či poruch pozornosti u dětí s hyperkinetickým syndromem
  • phentermin – snížení pocitu hladu
  • efedrin – slabé bronchodilatans, euforizační účinky
  • pseudoefedrin – dekongesce při rhinitidách, bez nežádoucích euforizačních účinků

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. HYNIE SIXTUS. Farmakologie v kostce. Vyd. 2. Praha: Triton, 2001, 520 s.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • MLADĚNKA, Přemysl. VNS – seminář [přednáška k předmětu Farmakologie, obor Farmacie, FaF HK UK v Praze]. Hradec Králové. 22.3, 30.3 a 5.4 2011.