Sympatolytika

Z WikiSkript

Sympatolytika jsou léky tlumící činnost sympatického nervového systému. Přímým i nepřímým působením blokují adrenergní reakce. Rozdělujeme je na alfa a beta sympatolytika dle toho, které receptory blokují.

Přímo působící sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

Alfa-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

Nejdéle používáme námelové alkaloidy. Indikací je nejčastěji porucha periferního prokrvení, hypertenze, plicní edém a jako premedikace před anestezií.

Neselektivní alfa-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

  • Blokují alfa-1 i alfa-2 receptory
  • syntetická alfa-sympatolytika jsou tolazolin, fentolamin, fenoxybenzamin
  • námelové alkaloidy se dříve používaly na migrény, dihydroergokristin
  • syntetické: stimulace HCl, na feochromocytom, léčba retence moče

Alfa-1-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

  • snižují krevní tlak
  • používají se u hypertenze a srdečního selhání, obstrukce močových cest, hyperplazie prostaty
  • používané látky jsou prazosin, terazosin, metazosin, urapidil, indoramin, alfuzosin

Alfa-2-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

  • používanou látkou je yohimbin
  • zvyšuje výdej noradrenalinu, má vazodilatační účinky v oblasti pánve
  • používá se u poruch erekce (psychického rázu)

Beta-sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce β-blokátory.

Mechanismus účinku sympatolytik je v omezení vlivu sympatiku na srdce (snížení síly a frekvence, snížení vodivosti, snižují tak spotřebu kyslíku myokardem). Dále také antagonizují nepříznivý efekt sympatiku na lipolýzu a glykogenolýzu.

Indikace[upravit | editovat zdroj]

  • hypertenze – dlouhodobě zlepšují prognozu díky regresi hypertrofie levé komory
  • arytmie
  • angina pectoris
  • glaukom, feochromocytom, prevence migrény...

Nežádoucí účinky[upravit | editovat zdroj]

Dochází k změnám hladin plazmatických lipidů, bronchokonstrikci, alergie, arytmie. Při náhlém vysazení může dojít k tzv. rebound fenoménu (rychlé zvýšení krevního tlaku).

Rozdělení[upravit | editovat zdroj]

Jestli u léčiva není obrázek tabletky, léčivo není v současní době registrováno na českém trhu.

Beta-sympatolytika dělíme na selektivní a neselektivní. Dále je dělíme dle přítomnosti vnitřní sympatomimetické aktivity (VSA).

Neselektivní beta-sympatolytika bez VSA

Řadíme sem propranolol, sotalolStátní úřad pro kontrolu léčiv: sotalol a metipranol.


Neselektivní beta-sympatolytika s VSA

Řadíme sem pindolol a bopindolol.

Selektivní beta-1-sympatolytika

Jsou velice důležité zejména pro užití při angině pectoris a hypertenzi. Mají méně nežádoucích účinků. Řadíme sem látky bez VSA (atenololStátní úřad pro kontrolu léčiv: atenolol, metoprololStátní úřad pro kontrolu léčiv: metoprolol, betaxololStátní úřad pro kontrolu léčiv: betaxolol, esmololStátní úřad pro kontrolu léčiv: esmolol) a látky s VSA (acebutolStátní úřad pro kontrolu léčiv: acebutol, celipropol).


Selektivní beta-2-sympatolytika

Tato léčiva jsou spíše jen experimentální.

Patří sem bisoxamin.

Alfa/Beta − kombinovaná sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

Patří sem labetalolStátní úřad pro kontrolu léčiv: labetalol, karvedilolStátní úřad pro kontrolu léčiv: karvedilol, delevalol

Nepřímo působící sympatolytika[upravit | editovat zdroj]

Řadíme sem tři skupiny látek:

  • falešné prekurzory – alfa-methyldopaStátní úřad pro kontrolu léčiv: methyldopa
  • látky vedoucí k depleci katecholaminů – reserpin
  • látky blokující uvolňování katecholaminů z nervových zakončení – guanetidin, guanadrel a bretylium


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • HYNIE, Sixtus. Farmakologie v kostce. 2. vydání. Praha : Triton, 2001. 520 s. ISBN 80-7254-181-1.