Angina pectoris

Z WikiSkript
Blausen 0022 Angina.png

Angina pectoris (AP) je forma ischemické choroby srdeční, projevující se svíravými bolestmi na hrudi, která nutí člověka ukončit fyzickou aktivitu.

Klinické projevy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinický syndrom je charakterizovaný záchvatovitou svíravou bolestí na hrudníku, často vystřelující do krku a levé horní končetiny. Příčinou je přechodná ischemie myokardu, která vzniká v souvislosti s fyzickou aktivitou, emočním stresem či chladem. V důsledku aterosklerotického postižení nebo spazmu koronárních tepen vzniká v myokardu nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku.

Klinicky závažné je zúžení nad 75 %, které se v klidu nemusí projevit, protože v klidu jsou nároky svaloviny srdce na kyslík dostatečně zajištěny. Po ukončení zátěže a poklesu nároků myokardu na kyslík bolest na hrudi vymizí. Toto je jeden z rozdílů proti infarktu myokardu. Při infarktu myokardu bolest na hrudi trvá bez ohledu na fyzickou aktivitu.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Infarkt myokardu (patologie).

Patofyziologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Aterosklerotické postižení koronární tepny nebo spazmus koronární tepny (stenóza nad 70 %) a fyzická námaha, případně emoční stres nebo chlad způsobí nepoměr mezi dodávkou a spotřebou kyslíku. Důsledkem toho je ischemie myokardu.

Mezi nejtěžší stenózy patří zúžení prvních centimetrů ramus interventricularis anterior (RIA), ramus circumflexus (RC) levé koronární tepny a zúžení v první a třetí třetině pravé koronární tepny.

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ateroskleróza.

Formy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Stabilní AP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Schéma cévního zásobení srdce

Stabilní angina pectoris je formou chronické ischemické choroby srdeční. Jedná se o přechodnou ischemii myokardu klinicky se manifestující retrosternální bolestí. Vzniká při námaze a ustupuje v klidu (do 15 min.). Příčinou ischemie je nedostatečný přítok okysličené krve při zvýšené potřebě. Subendokardiální vrstva srdečního svalu trpí hypoxii. Obraz na EKG je deprese ST.

Nestabilní AP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Nestabilní angina pectoris je nově vzniklá AP nebo již existující AP, která se v posledních 30 dnech zhoršila. Vzniká i v klidu a má delší trvání. Příčinou je akutní změna plátu – ruptura sklerotického plátu a následná tvorba trombů.

Prinzmetalova AP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prinzmetalova angina pectoris je AP vznikající na podkladně spazmů epikardiálních koronárních tepen, kdy koronární spazmus vede k přechodnému uzávěru dané tepny. Vzniká v klidu a příčina spazmů není jasná. Ischemie postihuje transmurální část a na EKG sledujeme elevaci ST.

Smíšená AP[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Smíšená AP vzniká na podkladě kombinace aterosklerotického zúžení a spazmu.

Koronární syndrom X[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Pod diagnózu koronárního syndromu X řadíme pacienty s námahovými stenokardiemi a ischémií myokardu dokumentovanou na EKG nebo thaliové scintigrafii myokardu, u kterých koronarografické vyšetření neprokázalo stenózu, provokační testy koronárních spazmů byly negativní a po podání nitrátů nedošlo k ústupu bolesti.

Klasifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Ke klasifikaci závažnosti AP se používá čtyřstupňová klasifika- ce CCS podle Kanadské kardiologické společnosti (Canadian Cardiology Society), která je velmi podobná klasifikaci NYHA pro dušnost.[1]

Klasifikace klinické závažnosti anginy pectoris podle CCS[1]
Stupeň I Stenokardie je vyvolána jen mimořádně velkou námahou.
Stupeň II Stenokardie je vyvolána větší, ale v běžném životě obvyklou námahou, např. výstupem do vyššího než 2. podlaží, chůzí do kopce apod.
Stupeň III Stenokardie je vyvolána již malou námahou, např. chůzí po rovině, výstupem do nižšího než 2. podlaží apod.
Stupeň IV Stenokardie se objevuje při minimální zátěži nebo v klidu.
CCS – Canadian Cardiology Society

Léčba a prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Odstranit vyvolávající příčinu, kterou je ateroskleróza, snížit hodnotu cholesterolu, léky proti srážení krve. K prevenci záchvatů můžeme zvolit léky, které tlumí bolest. Při záchvatu se používá nitroglycerin pod jazyk. Volbou může být lék zlepšující metabolismus srdce a léky snižující nároky na kyslík. V případě nutnosti je pacientovi zaveden stent nebo proveden kardiochirurgický výkon s vytvořením aortokoronálního bypassu.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor a Ivo ŠTEINER, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén : Karolinum, 2007. 430 s. ISBN 978-80-246-1442-7.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HRADEC, Jaromír a Jiří SPÁČIL. Vnitřní lékařství. Svazek II, Kardiologie, angiologie. 1. vydání. Praha : Galén : Karolinum, c2001. ISBN 80-7262-106-8.
  • ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. ISBN 978-80-7387-423-0.
  • a b HRADEC, Jaromír, Jan BULTAS a Michael ŽELÍZKO. Stabilní angina pectoris. Cor Vasa [online]. 2010, roč. 9, no. 52, s. 545, dostupné také z <http://www.kardio-cz.cz/data/upload/Stabilni_angina_pectoris.pdf>. ISSN 1803-7712.