Fibrilace komor

Z WikiSkript
Schéma chaoticky vznikajících vzruchů v myokardu srdečních komor při fibrilaci komor.

Fibrilace komor (FK) a rychlá komorová tachykardie (KT) patří mezi tzv. maligní arytmie. Jedná se o poruchy srdečního rytmu, které pacienta urgentně ohrožují na životě (je třeba je neodkladně řešit) a které jsou nejčastější příčinou náhlé srdeční smrti (NSS).[1] Relativně často vzniká komorová fibrilace v rámci akutního infarktu myokardu.

Etiologie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi příčiny fibrilace komor řadíme:[1] [2]

Patogeneze[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

V případě komorové fibrilace se jednotlivé kardiomyocyty srdečních komor kontrahují zcela nesynchronizovaně. Tyto chaotické a rychlé kontrakce vedou k naprostému selhání funkce srdce jakožto pumpy. Jelikož srdce nepřečerpává žádnou krev (minutový výdej srdeční je téměř nulový), dochází k vážné poruše perfúze vitálních orgánů včetně mozku (→ ztráta vědomí nastává do 10 s) a bez okamžité kardiopulmonální resuscitace a defibrilace vede komorová fibrilace ke smrti (za 3–5 minut se rozvíjí irreverzibilní poškození mozku[3]).

video v angličtině: definice, patogeneze, příznaky a komplikace, diagnostika, léčba

Fyziologicky vzniká depolarizační vlna v SA uzlu. U komorové fibrilace dochází ke vzniku abnormálních elektrický impulzů přímo v srdečních komorách. Tyto abnormální impulzy mohou vznikat unifokálně či multifokálně, může se jednat o reentry mechanismus nebo o kombinace těchto mechanismů.

V komorovou fibrilaci může přejít komorová tachykardie, komorový flutter nebo časná komorová extrasystola.

Klinická manifestace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Klinicky se fibrilace komor projevuje:[2]

  • ztrátou vědomí;
  • neslyšitelnými srdečními ozvami;
  • nehmatným pulzem;
  • neměřitelným tlakem.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Komorová fibrilace – schéma.
EKG obraz fibrilace komor.

Diagnostika se opírá o EKG.

Jednotlivé kardiomycyty se kontrahují zcela nezávisle a nesynchronizovaně, proto na EKG nemůžeme identifikovat žádné komplexy QRS. Vidíme nepravidelné vlnky s frekvencí 300/min a více.

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Léčba spočívá v okamžitém zahájení kardiopulmonální resuscitace (názory na prekordiální úder se liší) a v co nejrychlejší zevní nebo vnitřní defibrilaci.
  • Některé typy komorových fibrilací lze léčit radiofrekvenční ablací fokální komorové ektopie.[1]
  • V primární i sekundární prevenci lze využít některá antiarytmika a implantaci implantabilního kardioverteru-defibrilátoru (ICD).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c MLČOCHOVÁ, Hanka, et al. Katetrizační ablace fibrilace komor pomocí eliminace spouštěcí komorové ektopie. Interv Akut Kardiol [online]. 2007, roč. 5, vol. 5, s. 173-176, dostupné také z <http://www.solen.cz/pdfs/kar/2007/05/02.pdf>. ISSN 1803-5302. 
  2. a b HAMAN, Petr. Výukový web EKG : Základy EKG [online]. [cit. 2010-11-21]. <http://www.ekg.kvalitne.cz/tvorba.htm#Fibrilace%20komor>.
  3. ČEŠKA, Richard, et al. Interna. 1. vydání. Praha : Triton, 2010. 855 s. s. 480-481. ISBN 978-80-7387-423-0.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAMPTON, John R. EKG stručně, jasně, přehledně. 6. vydání. Grada, 2005. 149 s. ISBN 80-247-0960-0.
  • HOLAJ, Robert. Kardiologický kroužek. III. interní klinika VFN a 1. LF UK v Praze, 2009.
  • VILIKUS, Zdeněk. Interpretace EKG v klidu a při zátěži. Ústav tělovýchovného lékařství 1. LF UK a VFN; 2010.