Receptory, činnost, rozdělení

Z WikiSkript

Receptory jsou vazebná místa, na kterých je identifikován chemický signál sloužící k převodu signálu. Jsou tvořeny bílkovinnými látkami. Tyto látky musí být schopny odlišit správný signál pro danou buňku. Tento signál lze také označit jako první posel, ligand či agonista. Spojení signálu s receptorem může být zablokováno blokátorem neboli antagonistou. Jeden typ signálu může a nemusí vyvolat stejnou reakci. To, jakou reakci vyvolá, záleží na typu receptoru, mechanismu receptoru a na místě, kde receptor je přítomen.

Rozdělení[1][✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Podle struktury[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Buněčná (opouzdřená) tělíska;
  • Volná nervová zakončení
    • myelinizovaných vláken;
    • nemyelinizovaných vláken;

Podle lokalizace a působení[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Somatické
    • exteroreceptory;
    • dálkové, distanční, telereceptory;
    • kontaktní
    • proprioreceptory
      • ve svalech, šlachách, kloubech;
      • vestibulární;
  • Útrobní
    • visceroreceptory;
    • interoreceptory;
    • angioreceptory;

Podle druhu adekvátního podnětu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Mechanoreceptory;
  • Chemoreceptory;
  • Radioreceptory
    • fotoreceptory;
    • termoreceptory.

Klinické[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Speciální smysly;
  • Povrchová citlivost kožní
    • hmatová;
    • pro teplo a chlad;
    • pro bolest;
  • Hluboká citlivost
    • svalů šlach a kloubů;
    • útrobní.

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.