Receptorový potenciál

Z WikiSkript

Jedná se o děj pomalý, odstupňovaný podle intenzity a rychlosti (pokud je součástí i dynamická složka), který na rozdíl od akčního potenciálu nefunguje podle hesla "vše nebo nic". Elektrotonicky se šíří k místu vzniku akčních potenciálů.[1]

Rozlišujeme dva typy receptorových potenciálů – tonický a fázický. Tonický receptorový potenciál probíhá kontinuálně, zatímco fázický se objeví pouze krátce a akční potenciál se objeví pouze při jeho vzniku a zániku.

Receptorový potenciál má tedy tonickou neboli statickou složku a fázickou neboli dynamickou složku. Po skončení působení podnětu může dojí k tzv. off-efektu (tj. receptorový potenciál se "vynuluje").

  1. Receptory, které reagují jen pomalou fází receptorového potenciálu, jsou proporcionální regulátory.
  2. Receptory, které reagují jen rychlou fází receptorového potenciálu, jsou diferenciální (derivační) regulátory.
  3. Receptory, které reagují smíšenými fázemi receptorového potenciálu, jsou proporcionální diferenciální (derivační) regulátory.

Charakter receptorového potenciálu je ve většině případů depolarizační, tj. podmíněný vstupem Na+ iontů do buňky. U vláskových buněk je depolarizační charakter závislý naopak na vstupu K+ iontů a Ca2+ iontů do buňky.

Depolarizační a hyperpolarizační receptorový potenciál[upravit | editovat zdroj]

Depolarizační receptorový potenciál vede ke vzniku akčního potenciálu po dosažení prahové hodnoty. Tento depolarizační receptorový potenciál má podobné vlastnosti jako excitační postsynaptický potenciál (EPSP) a může být současně i tzv. generátorovým (vzruchotvorným) potenciálem. To však platí pouze, pokud je tělo receptoru napojeno na primární senzorický neuron. Pokud tomu tak není, a receptor je napojen na sekundární senzorický neuron, generátorový potenciál vzniká s přidruženou vzruchovou aktivitou až postsynapticky.

Fotoreceptory sítnice obratlovců jeví hyperpolarizační receptorové potenciály.[1]

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. a b TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4., přeprac. a uprav vydání. Praha : Grada Publishing, a.s, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.