Prevence alergií

Z WikiSkript

Alergeny jsou látky, které u jedince mohou vyvolat alergickou reakci, která se může klinicky manifestovat jako:

Prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prevence je součástí komplexu opatření směřujících ke snížení výskytu alergických onemocnění. Tato opatření můžeme dělit na:

  • Obecná opatření jsou opatření, která se týkají celé populace. Snížit výskyt alergických reakcích se snaží pomocí podpory pozitivních faktorů (vhodná strava, kontakt s mikroby, dostupnost lékařské péče) a eliminací negativních faktorů (kouření, nezdravý životní styl, nezdravé bydlení, znečištěné ovzduší, kontakt s alergeny – domácí zvířata, roztoči, plísně, pyly).
  • Cílená opatření se týkají jedinců, u kterých je vyšší riziko vzniku alergie. Podle toho, ve které fázi zasahují do vzniku onemocnění, rozlišujeme:

Primární prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Primární prevence má zabránit vzniku senzibilizace in utero a také v časných fázích po porodu. Rizikovou skupinou jsou jedinci, jejichž oba rodiče jsou alergici, nebo jeden z rodičů a starší sourozenec je alergik. I v amniové tekutině můžeme prokázat mateřské alergeny. Dostávají se tak do přímého kontaktu s kůží plodu, mohou se dostat do plic a také jsou polykány. V rámci prevence jsou doporučována tato opatření:

  • Životní prostředí:
    • žádné kouření, ani pasivní;
    • eliminovat nebo odstranit expozici alergeny (domácí zvířata, roztoči, plísně);
    • odstranit zvlhčování v bytech;
    • zamezit vlivu polutantů (oxidy dusíku a síry atd.).
  • Výživa:
    • kojení minimálně první 4 měsíce po porodu;
    • nemléčné přípravky podávat až po 4 měsíci.

Sekundární prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Prevence zaměřená na jedince, u kterých již došlo k alergické senzibilizaci. Její snahou je zabránit rozvoji alergického zánětu. Skládá se z několika složek:

  • Ekologická intervence:
    • Eliminace alergenů, ale i spouštěčů alergických potíží v prostředí. Doporučeno je pravidelné větrání (s výjimkou období smogu a pylu), časté vytírání podlah navlhko, odstranit koberce a záclony, často prát lůžkoviny, nekouřit a nechovat domácí zvířata v bytě. Občasným zmražením látkových dětských hraček v mrazničkách dosáhneme usmrcení roztočů v nich obsažených.
  • Imunologická intervence:
    • Spočívá především v alergenové imunoterapii a jedná se o kauzální léčbu alergie pylové, roztočové, hmyzí, zvířecí i plísňové. Tato léčba účinně zasahuje do procesu senzibilizace a je-li správně indikována a prováděna, její léčebný efekt přetrvává až 5 let po ukončení léčby.
  • Farmakoterapie:

Terciární prevence[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Týká se alergiků s manifestními projevy a její snahou je zmírnit symptomy nemoci, navodit klidový stav, předcházet vzniku akutního zhoršení a případně i dalších komplikací.

  • Kontrola prostředí:
    • eliminovat z domácího i pracovního prostředí látky, které by mohly přispívat ke spuštění alergie, ale i alergeny, na které byly imunologické testy negativní.
  • Preventivní farmakoterapie:
    • má význam u recidivujících nebo chronických forem. Patří sem steroidní i nesteroidní farmaka a antihistaminika.
  • Alergenová imunoterapie.
  • Rehabilitace, rekondice (ozdravné pobyty v lázeňských zařízeních, u moře, na horách, dechová cvičení – hra na flétnu, plavání).

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠPIČÁK, V. a P. PANZNER. Alergologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2004. ISBN 807262265X.
  • ČÁP, Petr a Miroslav PRŮCHA. Alergologie v kostce. 1. vydání. Praha : Triton, 2006. ISBN 80-7254-779-8.