Pyrometr

Pyrometry jsou bezdotykové teploměry, které určují teplotu měřeného tělesa z tepelného záření. Měří se jimi převážně teploty v rozsahu −50 °C až +3500 °C.

Princip[upravit | editovat zdroj]

Pyrometr zachycuje a vyhodnocuje elekromagnetické záření vyzařované měřeným objektem. Příčinou tohoto záření je vnitřní mechanický pohyb molekul, jehož intenzita závisí právě na teplotě objektu. Teoretickým základem, na kterém pyrometry fungují, je Stefan-Boltzmannův zákon.

Intenzita vyzařování černého tělesa M_e je přímo úměrná čtvrté mocnině termodynamické teploty T černého tělesa, tj. M_e = σT4, kde Stefan-Boltzmannova konstanta σ nabývá hodnoty σ = 5,67 × 10⁻⁸ Wm⁻²K⁻⁴.

K bezdotykovému měření teploty je nutné znát emisivitu objektu. Emisivita ε je rovna poměru intenzit záření reálného povrchu a absolutně černého tělesa. Může nabývat hodnot od 0 do 1,0. Hodnotu 0 by mělo např. lesklé zrcadlo a hodnotu 1,0 absolutně černé těleso.

Výhody a nevýhody pyrometrů[upravit | editovat zdroj]

Mezi výhody patří:

rychlost měření
možnost měření i objektů, které se pohybují
snadné měření teploty na obtížně dostupných místech
bezproblémové měření velmi vysokých teplot
nedochází k ovlivnění měřeného objektu
měření probíhá bez rizika kontaminace a mechanických účinků na povrch měřeného objektu

Mezi nevýhody patří:

měřený objekt musí být pro teploměr opticky viditelný
pevné překážky dovolují pouze povrchové měření (ne vnitřní teplotu)
nutnost ochrany čidla před prachem a kondenzujícími kapalinami
měří se pouze povrchová teplota materiálů a je nutné brát v úvahu jejich emisivitu