Racionální ATB terapie

Antibiotika jsou látky, které inhibují růst (množení) mikroorganismů – bakteriostatická antibiotika, nebo je usmrcují – baktericidní antibiotika.

Základní požadavek na ATB terapii je: optimální antimikrobiální účinek a minimální negativní účinek na hostitele, tedy vysoká selektivita účinku.

Nežádoucí a toxické účinky[edit | edit source]

toxické účinky – po vysokých dávkách, při vyšší citlivosti na ATB (většinou se jim dá předejít, případně zmírnit projevy);

alergie – potřeba pátrat v anamnéze;

biologické účinky – změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže či sliznic (často při podávání širokospektrálních antibiotik např. ampicilin, tetracyklin ).

Faktory ovlivňující léčbu[edit | edit source]

1) Správná volba antimikrobiálních látek

chronické infekce – správná diagnoza, identifikace původce → cílená ATB terapie;
akutní infekce – empirická léčba (bez průkazu původu);
život ohrožující infekce – navodit dostatečný účinek, co nejrychleji;
Rozšiřující se paleta ATB a nedostatečný přehled o jejich přínosu pro terapii svádí lékaře k předepisování léků se zbytečně širokým spektrem a silným účinkem → rozvoj mnohočetné rezistence.

2) Doba léčby – předčasně ukončená ATB terapie je jedním z hlavních důvodů, který se podílí na vzniku rezistence.

Antibiotická rezistence-cs

3) Velikost dávky – dána charakterem infekce a vlastnostmi ATB, akutním stavem a věkem nemocného.

4) Cesta podání.

5) Vhodná kombinace léčiv.

6) Monitorování ATB terapie.

ATB politika[edit | edit source]

Rezistence bakterií vůči antimikrobiálním látkám je jedním z nejzávažnějších problémů antibiotické terapie. Široké spektrum zavedení antibiotik do klinické praxe vytváří selekční tlak podmiňující přežívání a šíření rezistentních kmenů. Vývoji rezistence napomáhá neuvážené jednání lidí, včetně lékařů (přidávání antibiotik do krmiva zvířat, předepisování antibiotických přípravků při banálních onemocnění nebo jejich volný prodej). S častým výskytem multirezistence se setkáváme hlavně v nemocnicích. Rozvoj rezistence je možné částečně omezit dodržováním racionální terapie (administrativní opatření, ponechání antibiotik v rezervě, vyšetření citlivosti na antimikrobiální látky).

Nejčastější chyby v ATB léčbě[edit | edit source]

podání antibiotik u neinfekčních stavů
podání antibiotik u běžných respiračních onemocnění (většinou banální virózy)
podání antibiotik před odběrem materiálu
předčasná změna antibiotik
zbytečná prodloužená terapie (pochybení pacienta)
menší dávka antibiotika (vznik rezistenčních klonů)
použití širokospektrých antibiotik, kde by stačilo užší spektrum
použití injekční formy, kde by stačila perorální (nákladné, nepříjemné pro pacienta)
použitím kombinace antibiotik, kde by stačilo pouze jedno
nedostatečný počet mikrobiálních vyšetření (úsporné důvody)

Zásady správného užívání antibiotik[edit | edit source]

Evropské středisko European Centre for Disease Prevention and Control a americký úřad Food and Drug Administration zveřejnily v boji proti antibiotické resistenci několik hlavních zásad pro správné užívání antibiotik.

Nevynechávejte dávky a užívejte svůj přípravek tak, jak je předepsáno.
Antibiotika jsou nejúčinnější pouze v tom případě, že je budete užívat pravidelně dle rozpisu zdravotnického pracovníka.
Je důležité brát léčivý přípravek po celou dobu určenou lékařem, i když se již cítíte lépe. Pokud se léčba zastaví příliš brzy, nemusí být bakterie způsobující onemocnění vyhubeny. Takže můžete opět onemocnět a zbývající bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, která jste užívali.
Nesnažte se „ušetřit si“ antibiotika. Nedobraná antibiotika vraťte do lékárny.
Léčivo je určeno pro konkrétní infekci, konkrétní osobu a konkrétní dobu užívání. Neužívejte zbytky léčivého přípravku.
Vezmete-li špatné léčivo, můžete zpomalit vhodnou léčbu a vaše infekce se může naopak zhoršit. Neužívejte antibiotika předepsaná pro jiné osoby.
Nemusejí být vhodná pro vaše onemocnění, mohou oddálit správnou léčbu a mohou váš stav zhoršit. Pouze zdravotnický pracovník může určit správnou léčbu infekce. Promluvte si se zdravotnickým odborníkem.
Ptejte se zejména tehdy, pokud si nejste jisti, kdy je použití antibiotika vhodné nebo jak jej máte užívat. Nevyužívejte k tomu pouze lékaře, ale ptejte se v nejlépe dostupném místě zdravotní péče – ptejte se ve vaší lékárně!

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Doporučení pro VPL z roku 2018

Použitá literatura[edit | edit source]

Doporučené diagnostické a terapeutické postupy pro všeobecné praktické lékaře. Antibiotická terapie respiračních, močových a kožních infekcí v ordinaci všeobecného praktického lékaře [online]. Společnost všeobecného lékařství ČLS JEP, [cit. 24.5.2025]. <https://www.svl.cz/svl-docs/doporucene-postupy/67/antibioticka-terapie-respiracnich-mocovych-a-koznich-infekci-v-ordinaci-vseobecneho-praktickeho-lekare-2018.pdf>.

VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.

JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 9788024611419.

Reference[edit | edit source]