Refluxní choroba jícnu

Z WikiSkript








Refluxní choroba jícnu
Esophageal reflux
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D005764

Refluxní choroba jícnu je onemocnění způsobené patologickým gastroezofageálním refluxem. Její nejčastější komplikací je poškození sliznice jícnu (refluxní ezofagitida).

Gastroezofageální reflux (GER) je proniknutí žaludečního obsahu do jícnu. K epizodám krátkodobého GER dochází běžně. Patologickým se stává, pokud vyvolává obtíže a/nebo zánětlivé změny sliznice jícnu.[1]

Patologickoanatomický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Díky přítomnosti HCl dochází k deskvamaci dlaždicového epitelu. To vyvolává zvýšenou proliferaci buněk v bazální membráně. Nezralé buňky jsou méně odolné vůči dalšímu působení refluxátu a také infekcím. Časem začnou buňky chybět a vytvoří se eroze až ulcerace. V případě hlubších změn dochází k překrytí cylindrickým epitelem – metaplazie, tzv. Barrettův jícen (Barrettův vřed – ten vzniká v oblasti s cylindrickým epitelem, může krvácet, někdy dojde i k perforaci).

Klasifikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Endoskopicky pozitivní refluxní choroba jícnu,
  2. endoskopicky negativní refluxní choroba – klinické příznaky s negativní endoskopií, ale pozitivní biopsií,
  3. extraezofageální (laryngx, pharyngx, bronchy, střední ucho),
  • příčinou refluxní choroby je porucha motility jícnu, zejména insuficience dolního jícnového svěrače (mechanismus přechodné relaxace dolního svěrače, jeho hypotenze nebo disrupce gastroesofageální junkce spojená s hiátovou hernií).[2]

Klinický obraz[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Symptomatologie jícnová,
    • pyróza („pálení žáhy“; pálení za sternem pohybující se od epigastria k manubriu sterna, nejčastěji po jídle, v horizontální poloze nebo v předklonu),
    • regurgitace (vtékání žaludečního obsahu do jícnu a úst),
    • dysfagie (obtížné polykání), odynofagie (bolest při polykání za sternem) – známky těžkého postižení jícnu,
    • záchvatovité slinění,
    • globus (pocit cizího tělesa v krku),
    • bolest na hrudníku,
  • symptomatologie mimojícnová,
    • sucho v krku, bolest v uších, zápach z úst,
    • chrapot, laryngitidy, opakované plicní infekce,
    • dráždění vagu (bradykardie, bronchokonstrikce).[2]

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Zlatým standardem je endoskopické vyšetření (ezofagoskopie) s biopsií,
    • endoskopický nález refluxní ezofagitidy má 4 stupně podle Savaryho-Millera (4. stupeň je metaplazie cylindrickým epitelem (Barrettův jícen), mikroskopicky je ezofagitida mírná, střední nebo těžká).
  • 24hodinová pHmetrie jícnu neboli jícnová pHmetrie,
    • validní a spolehlivá ke stanovení kyselého či zásaditého refluxu, jeho časové souvislosti s příznaky,
    • popis vyšetření: zavedení tenké sondy nosem do jícnu; napojení sondy na přístroj, který dokáže zaznamenávat pH v jícnu; během 24 hodin pacient vykonává běžnou činnost, jí běžnou stravu, poté se sonda vyndá a vyhodnotí se záznam.[3]
  • Jícnová manometrie,
    • podává informace o tlakových poměrech v dolním jícnovém svěrači, nediagnostikuje GER; vhodné k vyloučení achalázie,
    • popis vyšetření: nosem je zavedena měřící sonda do jícnu a poté do oblasti dolního jícnové svěrače; měří se průběh polykacího aktu při polknutí "naprázdno" a při polknutí 10 ml vody; provádí se nalačno.[4]
  • RTG pasáž jícnem (ezofagogram),
    • není ani senzitivní ani specifická pro diagnózu GER,
    • užitečná k vyloučení anatomických odchylek horního zažívacího traktu (malrotace, anulární pankreas, stenóza/striktura jícnu, hiátová hernie, achalázie).
  • Další prováděná vyšetření: scintigrafie stravou značenou 99mTc, perfusní test, diagnostický terapeutický test (14 dní podávání omeprazolu, vymizení symptomů potvrzuje diagnózu).

Diferenciální diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

AP, peptický vřed, Ca jícnu.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Barrettův jícen – endoskopický obraz
Barrettův jícen – mikroskopický obraz
  • Stenóza jícnu – fibróza v oblasti ulcerací,
  • Barrettův jícen s metaplazií (někdy označován za prekancerózu),
  • vřed jícnu, [1]
  • adenokarcinom.

Průběh choroby[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Průběh je chronický relabující (recidivy po ukončení léčby).[2]

Léčba[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. Režimová opatření – redukce tělesné hmotnosti, omezení zvyšování nitrobřišního tlaku, zákaz kouření, dietní omezení (nedráždivá stravu s vyloučením alkoholu, tučných jídel, sladkého kynutého pečiva, čokolády, kávy, peprmintu; menší porce; nejíst před ulehnutím),
  2. farmakoterapie – H2-blokátory (ranitidinStátní úřad pro kontrolu léčiv: ranitidin), inhibitory protonové pumpy (omeprazolStátní úřad pro kontrolu léčiv: omeprazol), prokinetika (domperidonStátní úřad pro kontrolu léčiv: domperidon, itopridStátní úřad pro kontrolu léčiv: itoprid), antacida,
  3. chirurgická léčba – fundoplikace podle Nissena.[1]

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. a b c KLENER, Pavel, et al. Vnitřní lékařství. 3. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 558. ISBN 80-7262-430-X.
  2. a b c PASTOR, Jan. Langenbeck's medical web page [online]. [cit. 03-22-2010]. <https://www.freewebs.com/langenbeck/GE.doc>.
  3. http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Vysetreni-hodinovou-phmetrii.html?detail=409
  4. http://www.nemcb.cz/cz/page/76/Manometrie-jicnu.html?detail=408