Barrettův jícen

Z WikiSkript
Barrettův jícen
Barrett´s esophagus
Barrettův jícen při endoskopii
Barrettův jícen při endoskopii
Rizikové faktory gastroezofageální reflux, porucha funkce dolního jícnového svěrače, alkohol, kouření
Klinický obraz bolest na hrudi, pyróza, odynofagie, dysfagie, zápach z úst, nauzea, zvracení
Diagnostika endoskopické vyšetření s histologickým potvrzením biopsie
Léčba omeprazol, lanzoprazol, pantoprazol, dysplastické změny jsou indikací k chirurgické nebo endoskopické léčbě
Komplikace malignizace
Prevalence v ČR 1,5 %
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D001471
OMIM 614266

Barrettův jícen je označení pro stav, kdy dochází ve sliznici jícnu k intestinální metaplazii z důvodu refluxní esofagitidy. Normální sliznici jícnu tvoří dlaždicobuněčný epitel, ten není odolný vůči kyselým šťávám žaludku. Vzniká zde zánět a při dlouhodobém dráždění, často kvůli nedostatečné funkci dolního jícnového svěrače, dochází k přestavbě v cylindrický epitel s pohárkovými buňkami (podobný střevnímu). Tento epitel je vůči agresivnímu prostředí odolnější, ale tato intestinální metaplazie patří mezi prekancerózy a zvyšuje tedy riziko vzniku adenokarcinomu jícnu. U osob s Barrettovým jícnem se riziko malignizace v adenokarcinom zvyšuje 30–40krát. [1] Obvykle bývá v dolní části jícnu na přechodu do žaludku.

Rizikové faktory[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Faktory jsou společné pro výskyt gastroezofageálního refluxu a snížení tlaku dolního jícnového svěrače. Mezi rizikové faktory patří:

  • dlouhodobý a opakovaný reflux kyselého žaludečního obsahu,
  • kouření,
  • excesivní požívání alkoholu,
  • porucha motility,
  • porucha funkce dolního jícnového svěrače,
  • hiátová hernie.

Diagnostika[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Intestinální metaplazie

Diagnóza Barrettova jícnu se opírá o endoskopii s histologickým vyšetřením bioptovaného materiálu. Samotný endoskopický nález je pro Barrettův jícen typický − je patrný jako výrazně červený úsek sliznice − ale je vždy doplněn histologickým vyšetřením. Barrettův jícen se kromě potíží spojených s refluxní chorobou, jako je pálení žáhy, nemusí nijak projevovat. Pacienti s tímto onemocněním by měli být pravidelně sledováni.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Plná antirefluxní terapii, která vede k potlačení produkce žaludeční kyseliny, pomocí inhibitorů protonové pumpy (omeprazol, lansoprazol, pantoprazol, esomeprazol). Tuto terapii indikujeme i v případě absence refluxních projevů − bolest na hrudi, pyróza, odynofagie, dysfagie a další. Indikací endoskopické intervence v jícnu je v nález těžkých dysplastických změn a odstranění již prokázaného adenokarcinomu.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Mezi komplikace Barrettova jícnu patří neoplazie, striktury a vředy (Barrettův vřed). Může docházet ke krvácení z lézí a vzniku zánětlivých stenóz.

Všichni pacienti s diagnózou Barrettova jícnu by měli být endoskopicky dispenzarizováni v intervalech podle předchozího histologického nálezu a přidružených rizikových faktorů. Cílem je časný záchyt případných dysplázií.


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. KROUPA, Radek. Barrettův jícen, rizikové faktory, léčba [online]. [cit. 2017-10-03]. <https://www.internimedicina.cz/pdfs/int/2012/03/04.pdf>.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KUMAR, Vinay, Abul K ABBAS a Nelson FAUSTO, et al. Robbins basic pathology. 8. vydání. Philadelphia : Saunders/Elsevier, 2007. s. 588-589. ISBN 978-0-8089-2366-4.