Rekonstruktivní paměť

Z WikiSkript

Rekonstruktivní paměť je jeden z mnoha možných modelů paměti, který tvrdí, že konečná podoba vzpomínky (informace) je kombinací skutečnosti a našich vlastních schémat. Zaměřuje se zejména na to, že vybavování událostí není reprodukční, ale rekonstrukční proces.

Schémata v paměti[upravit | editovat zdroj]

Schémata jsou součástí naší sémantické části paměti. Vytváříme je na základě našich zkušeností a pozorování. Nově získané informace jsou poté zařazeny do již existujících schémat nebo jimi ovlivněny.

Schéma se dá také nazvat „rámcem“. Každý jedinec vnímá, ukládá a organizuje své vzpomínky do jiných schémat (rámců). Díky tomu, že naše vzpomínky porovnáváme s již existujícími rámci, jsme často schopni porozumět i novým situacím.

Studie a výzkumy[upravit | editovat zdroj]

Výsledky studie Loftusové a Palmera

Frederick Bartlett byl jeden z prvních, kdo se začali věnovat rekonstruktivní paměti. Jeho nejznámější studie se nazývá „War of the Ghosts“ (Válka duchů, 1932). Účastníkům předložil kanadskou indiánskou legendu a pozoroval, jak se mění její podoba při reprodukci. Zjistil, že účastníci měnili podobu legendy a často ji přizpůsobovali jejich vlastní kultuře (schématům), a věci pro ně neznámé zaměnili za ty pro ně běžné. Například slovo kánoe bylo anglickými účastníky nahrazeno za loď (boat).

Loftusová a Palmer se o něco později věnovali vlivu schémat, která se týkají konkrétních slov. Ve studii z roku 1974 zkoumali vliv různých slov v jedné otázce na výslednou odpověď. Účastníci byli dotázání, jakou rychlostí jelo auto během autonehody, kterou viděli na videu. V jednotlivých skupinách bylo použity různé podoby otázky. Lišily se v použitém slovu: smash, contact, hit, collide, bump. Účastnici, kteří měli nejmírnější slovo (contact), měli tendenci autu přiřazovat nejnižší rychlost. Což ukazuje na existenci konkrétního rámce, do kterého význam určitého slova spadá.

Obě studie se snažily prokázat vliv předchozí znalosti (kontextu získaného ze schémat) na reprodukci nějaké události.

Reálné uplatnění[upravit | editovat zdroj]

Rekonstrukční paměť a její problematika se často řeší v právní oblasti, zejména kvůli očitým svědkům a spolehlivosti a pravdivosti jejich výpovědí.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

  • Bartlett, F.C. (1932). Remembering: A Study in Experimental and Social Psychology

<http://www.bartlett.psychol.cam.ac.uk/TheoryOfRemembering.htm>

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • NAKONEČNÝ, Milan. Encyklopedie obecné psychologie. 2., rozš. vydání. Praha : Academia, 1997. 437 s. ISBN 80-200-0625-7.
  • RABOCH, Jiří a Petr ZVOLSKÝ, et al. Psychiatrie. 1. vydání. Praha : Galén, 2001. 622 s. ISBN 80-7262-140-8.