Paměť a její poruchy
From WikiSkripta
Paměť je schopnost organismu přijímat, uchovávat a vybavovat předchozí zkušenosti.
- Umožňuje uchování minulé zkušenosti, je nezbytnou podmínkou adaptace.
- Paměť je jeden z funkčních systémů mozku (jako emoce, motorika, …).
- Rozlišují se dva hlavní druhy paměti – fylogenetická a ontogenetická.
Fylogenetická paměť[edit | edit source]
- Nepodmíněné reflexy
- Instinkty
Ontogenetická paměť[edit | edit source]
- Ontogenetickou paměť lze dělit různě:
- deklarativní paměť – uvědomovaná, explicitní, verbální (výroky), neverbální (představy);
- sémantická složka – informace získané určitými specifickými zkušenostmi;
- epizodická složka – kontextová, vzpomínky na události.
- nedeklarativní paměť – paměť procedurální – implicitní, není zřetelně uvědomovaná, vývojově stará paměť, paměťové obsahy obsažené v různých dovednostech.
- Klinické dělení:
- bezprostřední – do 30 s;
- recentní – několik měsíců;
- pro vzdálené události.
- Dělení podle doby uchování paměťové stopy:
- krátkodobá;
- dlouhodobá.
- Dělení dle experimentální fyziologie:
- paměť pracovní – zpracovává krátkodobě;
- paměť provozní;
- zásobní.
Základní schopnosti paměti:
- Schopnost ukládat (vštípivost, impregnace).
- Schopnost udržet, fixovat (retence).
- Schopnost nepozměnit, mít uloženo beze změn (konservace).
- Schopnost vybavit si (reprodukce).
Ultrakrátká paměť[edit | edit source]
- Senzorický registr, trvá zlomky sekund až sekundu, je těsně spojena s pozorností.
Krátkodobá paměť[edit | edit source]
- Jejím podkladem jsou reverberační okruhy (krátkodobé dočasné zapojení neuronových sítí, po kterých vzruch krouží).
- Trvá řádově vteřiny, při poruše je poškozena vštípivost (porucha retikulární formace, frontálních laloků).
Konsolidační fáze paměti – paměť střednědobá[edit | edit source]
- Některé okruhy z krátkodobé zanikají, jiné perzistují, důležitá je emoční složka, princip odměny a trestu.
- Na emočním zapamatování se podílí hlavně limbický systém, hypothalamus.
- Konsolidační fáze je přechod do dlouhodobé paměti, zahrnuje tvorbu paměťových stop.
- Limbický systém je aktivován odměnou a trestem, zesiluje vliv vhodných podnětů.
- Dochází k elektrochemickým změnám – ovlivnitelné farmakologicky.
- Velký význam pro tento druh paměti má acetylcholin.
Dlouhodobá paměť[edit | edit source]
- Dlouhodobá paměť má strukturální, morfologický podklad, roste počet dendritů; ve stáří se vlivem toxinů jejich počet snižuje, při intenzivním učení počet dendritů stoupá; tento proces je patrně podkladem paměti.
- Mechanismus aktivace trnů v hippocampu – AP aktivuje enzym calpain I, tím vznikne látka fodrin, který je obsažen v neuronálním cytoskeletu, degraduje se a obnažuje receptory excitačních AMK.
- Otázka lokalizace je značně sporná.
- Předpokladem vědomého zapamatování je motiv.
- Determinanty – síla podnětu, emoční zabarvení, schopnost koncentrace, emoční vyladění.
- Každý má jiné dispozice, někdo má lepší vizuální, …
- Paměť je zhoršována únavou a pasivitou.
Poruchy paměti[edit | edit source]
Hypomnézie[edit | edit source]
- Snížení paměťové výkonnosti, buď globálně nebo selektivně.
- Nejčastěji při organickém postižení, jako součást syndromu demence.
- Při únavě, vlivem farmak, toxinů.
- U demencí porušena hlavně vštípivost.
- Konfabulace – na otázky odpovídá postižený sice přiléhavě ale fakticky nesprávně, přesto je však přesvědčen, že má pravdu, a za chvíli na tutéž otázku může odpovědět jinak.
- Amnestická dezorientace – totální porucha vštípivosti.
Korzakovský syndrom[edit | edit source]
- Porucha vštípivosti, konfabulace, amnestická dezorientace.
- Alkoholové demence, Alzheimerova choroba.
Amnézie[edit | edit source]
- Úplná ztráta paměti, zpravidla časově ohraničená, plná či selektivní.
- Retrográdní, anterográdní.
- Časté u kvantitativních poruch vědomí, po úrazu.
- Kontinuální nebo ostrůvkovitá (delírium, alkoholová intoxikace – např. okénko – palimpsest).
- Selektivní amnézie – u hysterických osob, vytěsní nepříjemné vzpomínky.
Tranzitorní globální amnézie[edit | edit source]
- Amnestický iktus: náhle vzniklá porucha paměti, hlavně organická, působením silného stresoru, náhle začne, náhle skončí.
- Psychogenní amnézie.
- Dissociativní amnézie: dissociativní fugy (toulavost), ovlivnitelná hypnózou.
Hypermnézie[edit | edit source]
- Nadměrné, nepřiměřené zapamatování si určitého selektivního materiálu.
- Obvykle součást paranoidních psychóz (pamatuje si souvislosti související s bludem).
- U neuróz, manie.
Paramnézie[edit | edit source]
- Zkreslení uloženého obsahu, dotyčný má ale pocit přesnosti.
Vzpomínkový klam[edit | edit source]
- Patická paramnézie, nositel je neodvratně přesvědčen o realitě určité představy, typické u psychóz a poruch osobnosti.
Ekmnézie[edit | edit source]
- Nepřesná časová lokalizace správné vzpomínky.
Kryptomnézie[edit | edit source]
- Neúmyslný plagiát, nemocný je přesvědčen o autorství něčeho, co sám nevymyslel, ale někde četl či slyšel.
Pseudologia phantastica[edit | edit source]
- „Syndrom barona Prášila“, bájivá lhavost – není to pravá porucha paměti, typické pro hysterii, i u dětí.
Pozornost (prosexie)[edit | edit source]
- Pozornost je psychická funkce, lze ji popsat jako zaměřené vnímání.
- Je to schopnost zaměřeně vybírat určité vjemy z komplexu vnímaných podnětů.
Charakteristiky pozornosti:
- koncentrace – intenzita zaměření;
- kapacita – ukazatel extenzity pozornosti, počet vjemů, které můžeme současně sledovat;
- tenacita – stálost, vytrvalost;
- iritabilita – práh intenzity podnětů schopných vázat pozornost;
- vigilita – schopnost její distribuce.
Dělení pozornosti
- aktivní;
- pasivní (bezděčná).
- Na udržení pozornosti je potřeba určitá úroveň bdělosti (ARAS) a dostatečná motivace.
Hypoprosexie[edit | edit source]
- Snížení pozornosti.
- Celkové nebo selektivní.
- Celkové hlavně u demencí, i u těžké deprese.
- Oligofrenie, i neurózy, farmaka (barbituráty, neuroleptika).
Hyperprosexie[edit | edit source]
- Častěji selektivní.
- Manický syndrom – zvýšení iritability, tenacity, distribuce, ale pozornost bývá labilní, osciluje.
Paraprosexie[edit | edit source]
- Nesprávné zaměření pozornosti.
- Například schizofrenie – nadměrné zaměření na bludy.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Zdroj[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 2009]. <http://jirben.wz.cz>.