Emoce

Emoce tvoří důležitou složku psychických dějů. Lze je definovat jako soubor psychických a fyziologických fenoménů.

Funkce emocí[upravit | editovat zdroj]

Emoce:

Emoční prožitky lze rozdělit:

prožitky – odrážejí kladnou nebo zápornou hodnotu podnětové situace ve vztahu k potřebám jedince
afekty (= krátkodobá vyladění) a nálady (= protrahovaná vyladění)

← jedná se o podněty kladné či záporné k předmětům a jevům vnějšího a vnitřního prostředí a k vlastním projevům

← slouží k taktickým programům

city a vyšší emoce – podněty kladné či záporné týkající se perspektivních, dlouhodobých vztahů

← hlavní – láska, nenávist

← city slouží k strategickým cílům

Smích léčí. Ale jen ty, kteří se umějí smát. (Jiří Žáček)

vedle subjektivního prožitku mají emoce i projevy somaticko-vegetativní, a to hlavně negativní emoce
- motorické projevy se dají potlačit (smích, pláč, gesta), vegetativní nikoli (změny svalového tonu, krevní tlak, tep, atd.) → může to vést až k psychosomatickým chorobám
- anatomický podklad pro vznik a prožívání emocí představuje tzv. emoční okruh:
- představuje jej: hypotalamus, hypofýza, kůra nadledvin, retikulární formace, talamus, limbický systém, kůra
- podílí se na něm souhra podkorových oblastí s kůrou

mediátory hrající roli v náladě:
- deprese: noradrenalin, serotonin, dopamin, acetylcholin, GABA
- strach: GABA, NA, serotonin
- agrese: GABA, serotonin, NA, dopamin

1. stenické, mobilizující (zlost)
2. asthenické, demobilizující (smutek)

nižší (podněty z vitální oblasti, uspokojení základních potřeb)
vyšší (společenské, specificky lidské)
- city intelektuální (spojené s intelektuální činností)
- city estetické
- city morální
- city etické

rychle začínající a rychle odeznívající emoční reakce
doprovázeny zřetelnými reakcemi vegetativními a mimickými
tendence k neuváženému jednání (lze je zvládnout volně, ovšem je zapotřebí si osvojit výchovou a sebekázeň)
vznik záleží na dispozicích a okamžitém stavu emotivity
každý afekt má tendenci k vybití

přesunutí afektu – dojde k vybití např. na jiné osobě
městnání afektu – po sérii nedostatečně intenzivních a sčítajících se podnětech, poslední způsobí neadekvátní výbuch

Patický afekt
- neobyčejně intenzivní
- na jeho vrcholu dojde ke krátkodobému zákalu vědomí → může dojít k závažné události (vražda, sebevražda, atd.) ← chybí vzpomínka
- poměrně vzácný
- etiologie:
  - po silném záchvatu epilepsie
  - alkohol
  - demence
  - i u normálních lidí – při hladovění, vyčerpání, apod.
Patická afektivní dráždivost
- sklon k nadměrně silným afektům
- etiologie:
  - hlavně u organických mozkových afekcí – ateroskleróza, demence, oligofrenie, intoxikace, alkoholismus
Paroxysmální afekty
- etiologie:
  - biologičtí činitelé: feochromocytom, léze temporálního laloku, epilepsie
Emoční labilita
- měnlivé emoce i na slabé podněty
- etiologie:
  - příčina povahová
  - organická porucha (ateroskleróza, demence)
Emoční inkontinence
- reakce s patickým pláčem i na neemoční podněty
- etiologie:
  - typicky u aterosklerózy mozku
Hypersenzitivita
- lehký vznik emocí – jsou trvalejší než u lability
Afektivní ambivalence
- v témže okamžiku protikladné emoce (láska x nenávist)
- etiologie:
  - schizofrenie
Fobie
- vtíravé strachy, mají i emoční součást, charakteristická je ovšem vtíravost

nálada je déletrvající nastavení emočního systému
je bazí pro řadu psychických pochodů
není vázána na obsah vědomí, ale ovlivňuje charakter ostatních funkcí – pozornost, vštípivost, paměť, pohotovost, hodnocení, motivaci, afekty, atd.
intenzivní, opakované působení určitých podnětů může modifikovat náladu:
- faktory fyzikální – teplota prostředí, atmosférický tlak, geomagnetické pole, vlhkost, slunce, délka dne, roční období, denní doba
- faktory chemické – jedy, drogy, psycholeptika, dysleptika, dysforika, antidepresiva
- faktory metabolické – podrážděnost u hypoglykémie a hypertyreózy, úzkost kardiaků a astmatiků, premenstruační syndrom, poporodní deprese, toxoinfekce, exhaustace, hlad, hubnutí, nemoci CNS
- faktory psychologické – hlavně kvalita nálady

charakteristika:
- intenzita a délka trvání (měsíce až leta)
- nezávislost vzniku na psychogenních faktorech
- vliv na osobnost
je důležité si uvědomit, že existuje patická endogenní nálada – lidová psychologická moudrost připisuje každé změně nálady zážitek
typy:
euforická = blažená
- výskyt: afekce frontálního laloku
expanzivní = vysoká aktivita, sebevědomí
- výskyt: mánie, hebefrenie
exaltovaná = pocit blaha, nadšení
- výskyt: epilepsie, hysterické psychotické stavy
apatická = snížené tempo, lhostejnost, ztráta iniciativy
- výskyt: deprese, demence, toxikománie
explosivní = výbušná
- výskyt: epilepsie, chronický alkoholismus, explosivní psychopatie
bezradná = neschopnost rozhodování, je prožívána nelibě
- výskyt: deprese, schizofrenie
úzkostná = pocit napětí, neklidu, hrozí sebevražda
- výskyt: deprese, schizofrenie, epilepsie, demence
depresivní = smutek, bezútěšnost, strach, velké nebezpečí sebevraždy!
- výskyt: deprese, schizofrenie, epilepsie, demence

nejčastějšími poruchami jsou:
- nerozvinutí citů
- ztráta vyšších citů
- snížení vyšších citů
etiologie:

projevy:
- egocentrismus, nevkus, netaktnost, neomalenost, obhroublost
- infantilní a hysterické osobnosti – na jedné straně vřelé a oddané, na druhé straně bezohledné a nenávistné
- vášně = přehnané city – sběratelství, hráčství, kariérismus, žárlivost, atd.
- některé hypersenzitivní nadměrně svědomité osoby – nadměrné vyvinutí vyšších citů