Rtuť ze zubních amalgámů

From WikiSkripta

Rtuť je významným toxickým kontaminantem životního prostředí. Existuje v různých formách: jako elementární (kovová) rtuť, anorganická a organická (např. metylrtuť, která vzniká přeměnou kovové a anorganické formy rtuti mikroorganismy, zejména ve vodních sedimentech).

  • Kovová forma rtuti poškozuje při chronické expozici centrální a periferní nervový systém, vyloučit nelze ani vliv na imunitní systém [1].
  • Anorganické sloučeniny způsobují zejména poškození ledvin.
  • Metylrtuť poškozuje centrální nervový systém a působí neurotoxicky [2]. Neurotoxické účinky rtuti se projevují podrážděností, únavou, poruchami soustředění, neschopností se uvolnit, nespavostí, třesem, motorickými a mentálními poruchami (poklesem IQ) [3].

Expozice rtuti – běžná[edit | edit source]

Možnými cestami přívodu rtuti pro běžného obyvatele je inhalace par rtuti z ovzduší a z amalgamových zubních výplní, příjem rtuti z vody a kontaminovaných potravin. Z těchto zdrojů expozice rtuti je za nejvýznamnější považován přívod toxické metylrtuti konzumací ryb a rybích výrobků a vdechování par a polykání drobných částeček rtuti z amalgamových zubních výplní. Dle odhadů se na amalgámové výplně ročně spotřebuje 55–95 tun rtuti v celé EU, což odpovídá 20–25 % celkové roční spotřeby rtuti v EU. České republice patří 5. místo v množství užití rtuti pro dentální amalgám – odhadem 3,6 tun rtuti ročně.

Expozice rtuti – profesionální[edit | edit source]

Práce s amalgámovými výplněmi je nejvýznamnějším zdrojem rtuti u stomatologických pracovníků – stomatologů, instrumentářek, zdravotních sester. V úvahu přichází inhalační, případně perkutánní expozice rtuti při odstraňování starých amalgámových výplní a při jejich přípravě, aplikaci a broušení. Vedle těchto standardně prováděných úkonů však zůstává možnost náhodné kontaminace prostředí ordinace při závadné manipulaci se zubním amalgámem [4].

Zdravotní rizika[edit | edit source]

Rtuť patří mezi toxické těžké kovy. V prostředí je široce rozšířena, má schopnost se kumulovat v živých organismech a přenášet se dále potravním řetězcem. Rtuť má celou řadu negativních účinků na organismus, jedním z nejzávažnějších prokázaných dopadů je poškození nervového systému. Rizikovou skupinou jsou zejména těhotné ženy, vzhledem k možnosti poškození vývoje plodu a vzniku neuropsychických poruch u dětí [5]. Koncentrace rtuti v krvi je ukazatelem nedávné expozice, vztahuje se především ke zdravotně nejzávažnějším organickým formám rtuti (metylrtuť). Obsah v moči je odrazem dlouhodobé zátěže organismu zejména parami rtuti a jejími anorganickými formami.


Nebezpečný odpad dle směrnice 91/689/EHS .... .... 18 01 10* Odpadní amalgám ze stomatologické péče .... ....


Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Reference[edit | edit source]

  1. VITALE, Arthur. AdsFlick [online]. 12.10.2009 [cit. 2012]. WHO, 2000 - Air quality guidelines - second edition, WHO Regional Office for Europe, Copenhagen, Denmark, 2000.
  2. ATSDR, Toxicological profile for mercury, 1999; <https://www.atsdr.cdc.gov/toxprofiles/tp46.html>.
  3. IPCS (2003) Elemental mercury and inorganic mercury compounds: human health aspects. Geneva, World Health Organization, International Programme on Chemical Safety (Concise International Chemical Assessment Document 50).
  4. Tuček M., Bencko V., Krýsl S. (2007): Zdravotní rizika rtuti ze zubních amalgámů. Chem. Listy 101: 1038–1044.
  5. Bencko, V., Cikrt, M., Lener, J.: Toxické kovy v životním a pracovním prostředí člověka. Grada Publishing, 1995, 282 stran. ISBN 80-7169-150-X.
  6. Státní zdravotní ústav (2013), Systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva České republiky ve vztahu k životnímu prostředí (Obsah rtuti v krvi a moči), 1. vydání / 1st edition, 90. ISBN 80-7071-074-6