Schrödingerova rovnice

Z WikiSkript

Schrödingerova rovnice je matematická rovnice popisující kvantový systém, např. elektron v atomu.

V klasickém (makroskopickém) světě používáme pro popis pohybu těles klasickou mechaniku, založenou na Newtonových zákonech. Pro popis mikroskopického světa však nutno použít kvantovou mechaniku. Schrödingerova rovnice má v kvantové mechanice obdobnou roli jako Newtonův druhý zákon v klasické mechanice. Řešením Schrödingerovy rovnice je vlnová funkce (wave function) (psí), která plně charakterizuje kvantový systém.

V některých případech (např. při zkoumání stavby atomů) nás nezajímá časový vývoj systému, jen jeho stacionární stav. Pak používáme tzv. stacionární (časově nezávislou, bezčasovou) Schrödingerovu rovnici (time-independent Schrödinger equation), která má tvar:

kde je Hamiltonův operátor, který vyjadřuje celkovou energii systému, je energie daného stavu.

Schrödingerova rovnice je nerelativistická, tedy uvažuje rychlost částic mnohem menší než rychlost světla ve vakuu (a všechno, co z toho plyne). Pro relativistický popis kvantových systémů slouží Klein-Gordonova rovnice.

Význam vlnové funkce[upravit | editovat zdroj]

V mikroskopickém světě není možné částici přesně lokalizovat v prostoru, neboť platí Heisenbergova relace neurčitosti. Lze u ní určit jenom pravděpodobnost , že bude v nějaké části prostoru. Vlnová funkce udává právě tuto pravděpodobnost. Například pravděpodobnost, že částice v jednorozměrném prostoru bude lokalizovaná mezi body a je dána

Vlnová funkce (řešení Schrödingerovy rovnice) pro částici v nekonečně hluboké potenciálové jámě. Vybrané řešení odpovídá stavu s nejnižší energií.
Geometrické znázornění významu vlnové funkce

Geometricky tedy plocha pod křivkou odpovídá pravděpodobnosti výskytu částice (viz obrázek). Vlnová funkce je obecně komplexní funkce.

Vlnová funkce elektronu v atomu (v molekule) se nazývá atomový (molekulový) orbital.