Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Kvantové jevy

Z WikiSkripta

V kvantové mechanice je základní konstantou kvantum účinku, tzv. Diracova konstanta ħ = 1,05 × 10-34 J.s. Diracova konstanta souvisí s Planckovou konstantou (h = 6,63 × 10-34 J.s) převodním vztahem ħ = h / 2π. Obě konstanty vystupují v důležitých vztazích, které kvantitativně spojuje dualní charakter hmoty. Plancova konstanta představuje nejmenší možnou dávku energie vyzařovanou tělesem.

Moment hybnosti[upravit | editovat zdroj]

Jedná se o vektrorový součin polohového vektoru r a vektoru hybnosti p. Moment hybnosti kruhového orbitálního pohybu částice může nabývat pouze hodnot, které jsou násobky Diracovy konstanty. Podobně je to s průmětem orbitálního momentu hybnosti do souřadnicových os atomů.

Má-li elektricky nabitá částice orbitální moment hybnosti, musí existovat i magnetický moment, jelikož pohyb elektrického náboje dává vzniknout magnetickému poli. Orbitální magnetický moment daný rotací částice okolo vlastní osy se nazývá spin (fermiony X bosony).

Dualismus[upravit | editovat zdroj]

Elementární částice a z nich utvořené systémy mají zároveň korpuskulární i vlnové vlastnosti. Pohyb každé částice je tedy spjat s šířením hmotnostních vln (λ = h / m × v = h / √2mE; de Broglieho vlnová délka).

Korpuskulárně-vlnový charakter částic má ten důsledek, že není možné přesně určit současně polohu částice a její hybnost: Heisenbergova relace neurčitosti Δ r \cdot Δp \geq ħ

Energie fotonu je svázána s vlnovou délkou světelné vlny vztahem E = h × f = hc / λ. Vlnová délka je vzdálenost, kterou světlo urazí za dobu jedné periody (λ = c × T = c / f)

Také platí, že čím déle existuje příslušný energetický stav, tím přesněji můžeme určit jeho energii: Δ E \cdot Δt \geq ħ

Zákony pohybu v kvantové mechanice jsou popsány Schrödingerovou rovnicí, jejíž druhá mocnina její absolutní hodnoty = hustota pravděpodobnosti výskytu částice.

Elektron urychlený potenc. rozdílem 1 V má energii 1eV: 1 J = 1 C ×. 1 V => 1 eV = 1,6 × 10-19 J



Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

  • BENEŠ, Jiří, Daniel JIRÁK a František VÍTEK, et al. Základy lékařské fyziky. 4. vydání. 2015. 17, 19 s. ISBN 9788024626451.