Sekundární amyloidóza jater (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení

Amyloidóza je skupina onemocnění s extracelulárním ukládáním bílkovinných depozit s různou etiologií.[upravit | editovat zdroj]

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Játra (SFLT).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Vzniká na podkladě chronického zánětu (revmatoidní artritis, IBD, chronický zánět kostí, bronchiektázie, syfilis, TBC).

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Dlouhodobě zvýšené hladiny cytokinů (IL-1, IL-6, TNF) vedou v játrech ke zvýšené produkci proteinu akutní fáze - sérového amyloidu SAA (serum amyloid-associated). SAA je v tkáních pohlcován makrofágy, následně štěpen v lysozomech na amyloidogenní peptidy, které se deponují v extracelulárních prostorech (v Disseho prostorech, podél kapilár sinusů).

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Játra jsou zvětšená, tužší, voskovité konzistence. Na řezu matně lesklá.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Depozita amyloidu uložená Disseho prostorech, s progresivním ukládáním do okolí hepatocytů a sinusů. V barvení HE je amyloid amorfní eozinofilní hmota.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Prognóza vychází z poškození orgánů. Porucha funkce a hepatomegalie. Přesné určení typu amyloidu je pro léčbu nezbytné.

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Zvýšený výskyt amyloidózy při chronickém zánětu.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.