Tento článek byl doporučen ke studiu učitelem! Klikněte pro více informací.

Sekundární amyloidóza ledvin (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail


Amyloidóza ledvin je skupina onemocnění s různou etiologií, která je charakterizována extracelulárním ukládáním patologické fibrilární formy proteinu.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Ledvina (histologický preparát).

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Sekundární amyloidóza vzniká jako komplikace chronických zánětů (např. revmatoidní artritida, IBD, chronický zánět kostí, bronchiektázie, syfilis, TBC) a také u některých maligních onemocnění (např. Hodgkinův lymfom). [1]

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Můžeme rozlišit 3 stádia:

  • 1. stadium – bez makroskopických změn;
  • 2. stadium – tzv. vosková ledvina (zvětšená, tužší, voskovité konzistence, na řezu matně lesklá);
  • 3. stadium – svrašťování ledvin (renální insuficience).

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Amyloid se ukládá v mezangiu glomerulů, kde tvoří amorfní, eosinofilní depozita. Dále se ukládá do stěn arteriol, do bazálních membrán tubulů i do intersticia. V důsledku proteinurie nacházíme v luminech tubulů hyalinní válce. Amyloid se barví kongo červení růžovo nebo oranžovo červeně.

Diferenciální diagnostika[upravit | editovat zdroj]

Možnost záměny s následujícími jednotkami:

  • diabetická glomeruloskleróza Kimmelstiel-Wilsonova (zmnožení mezangiální matrix kapilárních trsů glomerulů v podobě homogenních eosinofilních uzlů);
  • arterioskleróza (hyalinizace aferentní i eferentní arterioly).

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Proteinurie, nefrotický syndrom, renální selhání a urémie.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Reference[upravit | editovat zdroj]

  1. POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. 209-210; s. 209-210. ISBN 978-807262-494-2.

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.
  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.