Snellův zákon
Snellův zákon je jeden ze základních zákonů, které popisují šíření elektromagnetického vlnění přecházející z jednoho prostředí do druhého.
Tento zákon je jedním z nejdůležitějších pro geometrickou optiku.
Je pojmenován po významném nizozemském matematikovi a astrologovi W. Snelliovi. Žil v letech 1580–1626. V roce 1615 navrhl a uvedl do praxe novou metodu nalezení poloměru Země.
Definice[edit | edit source]
Uvažujme dvě různá prostředí, jejichž rozhraní je rovinné. Jsou-li indexy lomu těchto dvou prostředí n1 resp. n2 a označíme-li úhel dopadajícího svazku α a úhel lomeného svazku β (měřeno ke kolmici rozhraní), pak podle Snellova zákona platí
nebo také v jiném tvaru (v1 a v2 jsou rychlosti šíření vlnění v daném prostředí)
.
Úhly se vždy měří od normály, tj. při kolmém dopadu je .
Paprsky se šíří vždy přímočaře.
Index lomu[edit | edit source]
Pokud světelný paprsek dopadá na rozhraní dvou prostředí s různými optickými vlastnostmi, částečně se odráží a částečně se láme do druhého prostředí.
Veličina, která charakterizuje rozhraní optických prostředí, se nazývá index lomu – n. Index lomu je bezrozměrná jednotka.
Relativní index lomu charakterizuje rozhraní dvou prostředí. Je dán podílem rychlostí světla v1, v2 v obou prostředích.
.
Absolutní index lomu charakterizuje optickou hustotu daného prostředí.
Rychlost světla v daném prostředí závisí na absolutním indexu lomu podle vztahu:
(c je rychlost světla ve vakuu, její hodnota je 299 792 458 m/s).
Z výše uvedeného vzorce vyplývá, že index lomu ve vakuu je jedna, jelikož .
Pro všechna ostatní prostředí je index lomu větší než 1, tudíž je rychlost světla menší než ve vakuu.
Tabulka indexů lomu[edit | edit source]
V následující tabulce jsou uvedeny indexy lomu některých látek.
Látka | Index lomu | Látka | Index lomu |
---|---|---|---|
vakuum | 1 | tavený křemen | 1,46 |
led | 1,31 | olej | 1,5 |
voda | 1,33 | sklo | 1,52 |
aceton | 1,36 | chlorid sodný | 1,54 |
roztok cukru (30%) | 1,38 | diamant | 2,42 |
Lom světla[edit | edit source]
Úhel, který svírá dopadající paprsek s kolmicí vztyčenou v bodě dopadu paprsku na rozhraní dvou prostředí, se nazývá úhel dopadu – α.
Úhel, který svírá lomený paprsek s kolmicí dopadu se nazývá úhel lomu – β
Směr lomeného paprsku je určen vztahem:
.
Pro světlo šířící se z optického prostředí n1 rychlostí v1 do prostředí s n2, kde bude mít rychlost v2 platí
,
tudíž zákon lomu světla vyjádřen pomocí indexů lomu zní
, případně .
Lom ke kolmici[edit | edit source]
Při šíření záření z prostředí opticky řidšího do opticky hustšího prostředí () se paprsky lámou směrem ke kolmici.
Lom od kolmice[edit | edit source]
Při šíření záření z prostředí opticky hustšího do opticky řidšího prostředí () se paprsky lámou směrem od kolmice.
Úplný odraz[edit | edit source]
Zvláštní případ lomu od kolmice nastává pokud β = 90°. Tento jev můžeme pozorovat při přechodu z opticky hustšího prostředí do opticky řidšího.
Jelikož s rostoucím úhlem dopadu roste úhel lomu, při určitém úhlu α, který se nazývá mezní úhel, již k lomu nedochází a vzniká úplný odraz.
Měřením mezního úhlu můžeme určit index lomu dané látky, čehož využívají přístroje zvané refraktometry.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Externí odkazy[edit | edit source]
- http://ottp.fme.vutbr.cz/~pavelek/optika/0211.htm
- http://panwiki.panska.cz/index.php/Snell%C5%AFv_z%C3%A1kon
Použitá literatura[edit | edit source]
- NAVRÁTIL, L. a J. ROSINA, et al. Medicínská biofyzika. 2. vydání. Praha : Grada, 2005. ISBN 978-80-247-1152-2.
- SVOBODA, E., et al. Přehled středoškolské fyziky. 4. vydání. Praha : Prometheus, 1996. ISBN 80-7196-307-0.