Stevensův-Johnsonův syndrom
(Redirected from Stevens-Johnsnův syndrom)
Stevensův-Johnsonův syndrom | |
Bradavice − Postižení spojivky | |
Původce | navazuje na nemoci způsobené herpetickými viry |
---|---|
Patogeneze | imunologická reakce v kůži |
Klinický obraz | teplota, kloubní bolesti, puchýře |
Diagnostika | postižení sliznic ve dvou a více lokalizacích, malé puchýře zasahující méně jak 10 % tělesného povrchu, horečka bývá přítomna v 10–30 % |
Léčba | acyclovir, kortikosteroidy |
Klasifikace a odkazy | |
MeSH ID | bmc14073039 |
Medscape | 1197450 |
Stevensův-Johnsonův syndrom je vážnější forma erythema exsudativum multiforme postihující navíc i mukokutánní přechody (spojivky, rty a dutina ústní, genitál, konečník), se systémovými projevy. Jedná se o imunopatologickou reakci v kůži, při níž dochází k edému, nekróze epidermis a zánětlivé infiltraci cév[1]. Makroskopicky se projeví makulo-papulózním exantémem irisovitého tvaru (soustředné kruhy) a puchýřky.
Etiologie[edit | edit source]
Etiologie není vždy úplně jasná.
- U dětí onemocnění často navazuje na primoinfekci herpetickými viry, případně infekce streptokokové či mykoplazmové
- u dospělých častěji po podání léků, zvláště aminopenicilinů či sulfonamidů[1].
Při postižení většího množství tělesného povrchu (> 30 %) se stav nazývá Lyellův syndrom (toxická epidermální nekrolýza).
Diagnostická kriteria[edit | edit source]
Ke klasifikaci jako Stevens-Johnsonův syndrom se využívají tato kritéria[1]:
- postižení sliznic ve dvou a více lokalizacích (spojivky, dutina ústní a rty, genitál, anus),
- malé puchýře zasahující méně jak 10 % tělesného povrchu,
- horečka bývá přítomna v 10–30 %.
Terapie[edit | edit source]
V případě současného průběhu primoinfekce herpetickými viry se podává acyclovir, dále kortikosteroidy ve vysokých dávkách, případně imunoglobuliny. Sleduje se vnitřní prostředí (dehydratace, minerály). Postižené části kůže se léči jako popáleniny, předchází se infekčním komplikacím.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b c BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 564. ISBN 978-80-7262-644-1.
Použitá literatura[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří, et al. Infekční lékařství. 1. vydání. Galén, 2009. 651 s. s. 564. ISBN 978-80-7262-644-1.