Synoviální membrána


			Článek byl označen za rozpracovaný, od jeho poslední editace však již uplynulo více než 30 dní
			Chcete-li jej upravit, pokuste se nejprve vyhledat autora v historii a kontaktovat jej. Podívejte se také do diskuse.
			Pokud vše nasvědčuje tomu, že původní autor nebude v editacích v nejbližší době pokračovat, odstraňte šablonu `{{Pracuje se}}` a stránku upravte.
			Stránka byla naposledy aktualizována v úterý 14. června 2022 v 19:02.

Synoviální membrána (membrana synovialis; stratum synoviale) vystýlá vnitřek kloubu a zajišťuje tvorbu synoviální tekutiny. Má lesklý a hladký povrch, který může vybíhat v plicae synoviales a villi synoviales.

Složení a funkce[upravit | editovat zdroj]

Synovialocyty[upravit | editovat zdroj]

Synoviální membrána ve světelném mikroskopu

Buněčnou část tvoří synoviální buňky (synovialocyty), což jsou buňky mezenchymového původu. Tyto buňky mohou mít různý stupeň diferenciace.

Funkce[upravit | editovat zdroj]

Hlavní úlohou synovialocytů je produkce bílkovinných mukoalbuminů a kyseliny hyaluronové, hlavních složek synoviální tekutiny, do nitra kloubního pouzdra (capsula articularis). Další neopominutelnou funkcí synoviální membrány je difuzní výživa chondrocytů.

Zásobení[upravit | editovat zdroj]

Synoviální membrána je bohatě zásobena jak cévami (krevními i mízními), tak nervovými vlákny. Nervová vlákna jsou ale z většiny jen vazomotorická. Senzomotorická vlákna reagují na signály vysílané proprioceptory. Synoviální membrána má dobrou schopnost regenerace. Je to dáno tím, že synovialocyty jsou poměrně málo diferenciované a tudíž rychle rostou. Při pokusech byla synoviální membrána po odstranění obměněna již za 60 dnů.

Typy synoviální membrány[upravit | editovat zdroj]

Fibrózní membrána kryje šlachy a vazy odstupující z kloubního pouzdra, většinu její hmoty tvoří mezibuněčná matrix;
areolární membrána přiléhá na fibrózní vrstvu kloubního pouzdra, její kolagenní vlákna přecházejí v areolární vazivo;
adipózní membrána je nejčastěji tvořena jednou vrstvou buněk uložených v tukovém vazivu, přikrývá intraartikulární tukové polštářky.

Specifickým typem synoviální membrány je ta, která vystýlá tíhové váčky (bursae synoviales). Tyto váčky jsou umístěny v místech velkého tření vazů či šlach po kloubním pouzdru. Příkladem je bursa musculi coracobrachialis, bursa subdeltoidea, bursa iliopectinea, bursa suprapatellaris.

Patologie[upravit | editovat zdroj]

Chronická synovitida[upravit | editovat zdroj]

Tím, že je synoviální membrána zásobená množstvím cév, může i při malém poškození (hlavně v případě hemofiliků) dojít k tvorbě hemarthros (krvácení do kloubního pouzdra). Naplnění pouzdra krví vede k inflamaci synoviálních buněk. Vlivem zvýšeného množství krve se začne hemosiderin ukládat do synoviální membrány, často i do chrupavčité tkáně. Přítomnost železa spustí produkci cytokinů (IL-1β, IL-6, TNF) způsobujících proliferaci synovialocytů. Membrána se stává nepravidelnou a hypertrofickou, vzniká panus. Hypertrofická synoviální tkáň vyžaduje vysoký přísun kyslíku, což způsobuje hypoxii ostatních tkání, zároveň dochází k tvorbě bohaté, ale velmi jemné, sítě kapilár pod hypertrofovaným synoviem. Tyto jemné kapiláry jsou velmi náchylné ke krvácení, tudíž se celý proces může opakovat. Je zde vidět spojitost s revmatickým onemocněním kloubu.

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

Kloub - anatomie, fyziologie | Co je revmatoidní artritida | Revmatoidní artritida - Revmatické nemoci. Revmatické nemoci - Úvodní stránka [online]. Copyright © 2021 MeDitorial [cit. 31.10.2021]. Dostupné z: https://www.revmaticke-nemoci.cz/kloub-anatomie-fyziologie

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., upr. a dopl. vyd. Ilustroval Milan MED, ilustroval Ivan HELEKAL. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-7169-970-5.