Synoviální membrána
Synoviální membrána (membrana synovialis; stratum synoviale) vystýlá vnitřek kloubu a zajišťuje tvorbu synoviální tekutiny. Má lesklý a hladký povrch, který může vybíhat v plicae synoviales a villi synoviales.

Složení a funkce
Synovialocyty

Buněčnou část tvoří synoviální buňky (synovialocyty), což jsou buňky mezenchymového původu. Tyto buňky mohou mít různý stupeň diferenciace.
Funkce
Hlavní úlohou synovialocytů je produkce bílkovinných mukoalbuminů a kyseliny hyaluronové, hlavních složek synoviální tekutiny, do nitra kloubního pouzdra (capsula articularis). Další neopominutelnou funkcí synoviální membrány je difuzní výživa chondrocytů.
Zásobení
Synoviální membrána je bohatě zásobena jak cévami (krevními i mízními), tak nervovými vlákny. Nervová vlákna jsou ale z většiny jen vazomotorická. Senzomotorická vlákna reagují na signály vysílané proprioceptory. Synoviální membrána má dobrou schopnost regenerace. Je to dáno tím, že synovialocyty jsou poměrně málo diferenciované a tudíž rychle rostou. Při pokusech byla synoviální membrána po odstranění obměněna již za 60 dnů.
Typy synoviální membrány
Různými druhy synoviálnách membrán jsou:
- Fibrózní membrána kryje šlachy a vazy odstupující z kloubního pouzdra, většinu její hmoty tvoří mezibuněčná matrix;
- Areolární membrána přiléhá na fibrózní vrstvu kloubního pouzdra, její kolagenní vlákna přecházejí v areolární vazivo;
- Adipózní membrána je nejčastěji tvořena jednou vrstvou buněk uložených v tukovém vazivu, přikrývá intraartikulární tukové polštářky.
Specifickým typem synoviální membrány je ta, která vystýlá tíhové váčky (bursae synoviales). Tyto váčky jsou umístěny v místech velkého tření vazů či šlach po kloubním pouzdru. Příkladem je bursa musculi coracobrachialis, bursa subdeltoidea, bursa iliopectinea, bursa suprapatellaris.
Patologie
Chronická synovitida
Tím, že je synoviální membrána zásobená množstvím cév, může i při malém poškození (hlavně v případě hemofiliků) dojít k tvorbě hemarthros (krvácení do kloubního pouzdra). Naplnění pouzdra krví vede k inflamaci synoviálních buněk. Vlivem zvýšeného množství krve se začne hemosiderin ukládat do synoviální membrány, často i do chrupavčité tkáně. Přítomnost železa spustí produkci cytokinů (IL-1β, IL-6, TNF) způsobujících proliferaci synovialocytů. Membrána se stává nepravidelnou a hypertrofickou, vzniká panus. Hypertrofická synoviální tkáň vyžaduje vysoký přísun kyslíku, což způsobuje hypoxii ostatních tkání, zároveň dochází k tvorbě bohaté, ale velmi jemné, sítě kapilár pod hypertrofovaným synoviem. Tyto jemné kapiláry jsou velmi náchylné ke krvácení, tudíž se celý proces může opakovat. Je zde vidět spojitost s revmatickým onemocněním kloubu.
Odkazy
Související články
Externí odkazy
- Kloub - anatomie, fyziologie | Co je revmatoidní artritida | Revmatoidní artritida - Revmatické nemoci. Revmatické nemoci - Úvodní stránka [online]. Copyright © 2021 MeDitorial [cit. 31.10.2021]. Dostupné z: https://www.revmaticke-nemoci.cz/kloub-anatomie-fyziologie
- ScienceDirect. ScienceDirect [online]. Copyright © [cit. 31.10.2021]. Dostupné z: https://www.sciencedirect.com/topics/medicine-and-dentistry/synovial-cell
- ScienceDirect. ScienceDirect [online]. Copyright © [cit. 31.10.2021]. Dostupné z:https://www.sciencedirect.com/topics/medicine-and-dentistry/synovial-membrane
Použitá literatura
- ČIHÁK, Radomír. Anatomie. 2., upr. a dopl. vyd. Ilustroval Milan MED, ilustroval Ivan HELEKAL. Praha: Grada, 2004. ISBN 80-7169-970-5.
Reference
