Uživatelka:MonikaKratka/Pískoviště

GABA receptor

GABA receptory tvoří skupinu receptorů, jejichž ligandem je kyselina γ-aminomáselná, GABA (anglicky γ-aminobutyric acid), která představuje hlavní inhibiční neurotransmiter centrální nervové soustavy (CNS). Rozlišujeme tři typy GABA receptorů: GABAA, GABAB a GABAC.

GABAA a GABAB receptory se hojně nacházejí v CNS, GABAC receptor je přítomen u dospělých obratlovců téměř výhradně v sítnici.


Typy

GABAA

Receptory GABAA receptory jsou iontové kanály skládající se z pěti podjednotek shromážděných kolem póru, kde protékajícím iontem je Cl-. Jedná se o pentamery sestávající z různých kombinací šesti α, čtyř β, čtyř γ, jedné δ a jedné ε podjednotky. Z tohoto důvodu mají na různých místech tak odlišné vlastnosti. Na receptoru existují dvě důležitá vazebná místa: vlastní místo pro GABA a allosterické vazebné místo, na které se přirozeně váží endozepiny - přirozené peptidové molekuly, jež modulují funkci kanálu. Druhé ze jmenovaných je též někdy označováno jako benzodiazepinové modulační místo, neboť bylo původně popsáno pro vazbu právě benzodiazepinů. Tyto látky zesilují účinky aktivace GABAA receptorů na vodivost Cl-, mají značnou anxiolitickou aktivitu a jsou též užívány jako myorelaxancia, antikonvulziva a sedativa. Také část účinku barbiturátů a alkoholu je způsobena zvýšením vodivosti chloridových kanálů.

GABAB

GABAB jsou metabotropní receptory spojené do heterotrimetických proteinů G, které zvyšují vodivost v K+ kanálech a tlumí adenylátcyklázu a vtékání Ca2+. Zvýšení proudu Cl- do buňky, K+ z buňky a omezení prostupu Ca2+ membránou způsobí hyperpolarizaci neuronů a tím inhibiční postsynaptický potenciál (IPSP).

GABAC

GABAC receptory jsou, stejně jako GABAA receptory, iontové kanály skládající se z pěti podjednotek shromážděných kolem póru s protékajícím iontem Cl-. Jedná se o pentamery tvořené třemi ρ-podjednotkami v různých kombinacích.


Odkazy

Související články
Externí odkazy
Literatura
  •  GANONG, William F. Přehled lékařské fyziologie. 20. vydání. Praha: Galén, 2005. 890 s. ISBN 80-7262-311-7.
  •  TROJAN, Stanislav. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha: Grada Publishing, 2003. 772 s. ISBN 80-247-0512-5.