Vývoj řeči

Řeč je artikulovaný, nejčastěji zvukový, projev člověka sloužící ke komunikaci. Existuje také řeč psaná a vnitř­ní. Ve vývoji řeči je rozhodující prvních šest let života. Vývoj každého dítěte je individuální, stadium řečového rozvoje je nutné vždy posuzovat v souvislosti s celkovým zdravotním stavem a psychomotorickým vývojem. Vývojové poruchy řeči ovlivňují komunikační proces a celkový psychomotorický a sociální vývoj dítěte. Pokud nejsou správně a včas diagnostikovány, mohou přetrvávat, anebo se zhoršovat v dalším období až do dospělosti. Léčba bývá dlouhodobá, komplexní a multidisciplinární. Poruchy řeči vzniklé v pozdějším věku mohou být prvním projevem jiného onemocnění.

Podmínky pro fyziologický rozvoj řeči

• vhodně stimulující prostředí, správné řečové vzory;
• dobrý sluch – i minimální sluchové ztráty do 40 dB mohou ovlivňovat řeč (sekretorická otitida nebo časté katary dýchacích cest);
• absence výraznější anatomické nebo funkční patologie v oblasti dýchacího, fonačního a artikulačního ústrojí (hlasivky, nos a nosohltan, patrohltanový uzávěr, chrup, čelisti, hybnost jazyka, stav podjazykové uzdičky…);
• absence neurologického či psychiatrického postižení (mentální retardace, poruchy autistického spektra, dětská mozková obrna, těžká zraková vada…).

Etapy vývoje řeči dítěte

• do 1 roku: předřečové stadium, fyziologická nemluvnost, kolem dvanáctého měsíce první slova s významem;
• kolem 2 let: jednoduché věty a otázky („co je to?“);
• kolem 3. roku: končí období prodloužené fyziologické nemluvnosti, objevuje se otázka „proč?“, začíná si osvojovat gramatickou strukturu slov a vět;
• kolem 4. roku: stadium intelektualizace – roste slovní zásoba, výrazně se zkvalitňuje sluchové vnímání;
• kolem 5. roku: zpřesnění výslovnosti většiny hlásek;
• kolem 6.–7. roku: ukončení vývoje řeči – dítě zvládá souvislé vyprávění děje, používá souvětí.

Vývoj řeči v 1. roce života

• do 2 měsíců – nonverbální fáze;
• od 2 měsíců – vokální hra (mezi matkou a dítětem);
• 3 měsíce – žvatlání; samohlásky a, u,e;
• 7 měsíců – napodobování zvuků řeči ;
• 8 měsíců – slabiky da, ba, ka;
• 10 měsíců – „táta“ nebo „máma“ neadresně;
• 10. až 11. měsíců – krátké „větičky“, které nemají konkrétní význam, ale mají jednoznačnou formu sdělení, otázky či rozkazu (rytmem a melodií řeči);
• 12 měsíců – vlastní řeč (žargon), které rozumí jen rodiče – napodobuje fyzikální zvuky, hlasy zvířat nebo lidských výkřiků; artikuluje jasně jedno další slovo kromě „máma“ a „táta“;
• porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – prvním slovům rozumí v 9 měsících.

Vývoj řeči u batolat

• individuální u každého dítěte;
• porozumění řeči (pasivní slovník) se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost (aktivní slovník) – ve 13 měsících může rozumět 20–100 slovům, ale říká pouze několik slov;
• vývoj řeči zpomaluje málo podnětné prostředí, ale také časté otitidy s převodní poruchou sluchu;
• ve 12 měsících vrcholí fáze žvatlání, poté začíná užívat k označení předmětů a činností konkrétní slova; nejprve na předměty ukazuje;
• v 16 měsících říká 6 slov, souhlásky t, d, v, n, h;
• v 18 měsících užívá v průměru 20–50 slov;
• po 18. měsíci dochází k rychlému rozvoji jak pasivního, tak aktivního slovníku; dítě začíná chápat symbolický význam slov;
• koncem 2. roku (v 18–24 měsících) začíná používat slovesa a říká srozumitelné věty o 2 slovech, popisuje svoji činnost („Jdu ven“.); užívá předložky; začíná se ptát „proč?“; začíná si uvědomovat faktor času;
• ve 2 letech správně používá samohlásky; přibližně 270 slov; užívá zájmena;
• ve 24–30 měsících říká srozumitelné věty o 3 slovech;
• ve 3 letech užívá přibližně 900 slov; srozumitelné věty o 4 slovech;
• asi do 2 let o sobě dítě mluví většinou ve 3. osobě (nazývá se svým jménem) a teprve od začátku 3. roku začíná mluvit v 1. osobě („já“).

Vývoj řeči u předškoláků

• zdokonaluje se řeč, slovní zásoba i větná stavba;
• ve 4 letech užívá přibližně 1500 slov a srozumitelné věty o 5 slovech;
• v 6 letech používá asi 2500 slov a srozumitelné věty o 6–7 slovech;
• nejprve používá souřadná souvětí a před koncem 3. roku i souvětí podřadná;
• roste zájem o mluvenou řeč – tříleté a čtyřleté děti už vydrží delší dobu poslouchat krátké povídky;
• tříleté dítě obvykle umí nějaké říkanky;
• vývoj řeči umožňuje rozvoj znalostí o sobě a o okolním světě – tříleté dítě obvykle zná celé své jméno, pohlaví, správně označuje hlavní barvy a kolem 5 let podá jednoduchou definici známých věcí (většinou účel, materiál a tvar);
• umí odříkat (ačkoli někdy s přeskakování) početní řadu asi do deseti a přiřazuje názvy čísel k počítaným předmětům; před 5. rokem chápe, co znamená počet (tj. ví, že počet je určen posledním číslem, ke kterému při počítání došlo); v 6 letech správně určí počet předmětů (do cca 10), pokud má názorný materiál.

Vývoj artikulace

(podle Jurnečkové a Vysoudilové, FN Ostrava – 1970)

• od 1 do 2,5 let: b, p, m, a, o, u, i, e; j, d, t, n, l – artikulační postavení se definitivně upravuje po třetím roce věku dítěte a ovlivní vývoj hlásky r;
• od 2,5 do 3,5 let: au, ou, v, f, h, ch, k, g;
• od 3,5 do 4,5 let: bě, pě, mě, vě, ď, ť, ň;
• od 4,5 do 5,5 let: č, š, ž;
• od 5,5 do 6,5 let: c, s, z, r;
• od 6,5 do 7 let: ř a difenciace č, š, ž a c, s, z.

Odkazy

Související články

• Poruchy vývoje řeči • Poruchy řeči a dalších symbolických funkcí • Poruchy řeči • Afázie/PGS/diagnostika