Psychomotorický vývoj dítěte

From WikiSkripta

Vývoj kognitivních funkcí dítěte
Dětská malba

Psychomotorický vývoj je definován jako sled dějů vedoucích od závislosti k autonomii jedince. Jeho zhodnocení patří kromě antropometrických údajů k základnímu vyšetření v pediatrii. Jednotlivé "milníky" ve vývoji mají individuální časové rozdíly, které zohledňuje např. Denverský vývojový screeningový test. V případě prematurity se často počítá s korigovaným věkem přibližně do dvou let.

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Rozdělení dětského věku.

Novorozenecké období[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Charakteristika novorozeneckého období.

Projevy novorozence odpovídají stupni zralosti tegmenta – hypertonie, flekční držení končetin, zvýšené reflexy. Přibližně do pátého měsíce jsou přítomny vývojové reflexy:

    • sací (plně vyvinutý zhruba od 34. gestačního týdne);
    • dlaňočelistní – zatlačíme do dlaně → novorozenec otevře ústa a dělá chňapavé pohyby hlavou;
    • úchopový – dotyk do dlaně vyvolá úchop;
    • hluboké šíjové reflexy – pasivní otočení hlavičky → extenze homolaterálních končetin a flexe kontralaterálních (tzv. pozice šermíře);
    • Moroův reflex – náhlé podtržení podložky pod dítětem → abdukce HK a flexe DK.

Pro novorozence je charakteristická nestabilita v držení těla, kdy při pozvednutí hlavička padá dozadu.

Kojenci[edit | edit source]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Neuromotorický vývoj dítěte.

Kojenecké období dělíme dle dozrávání motorických funkcí na 4 fáze:

  • Období holokinetické
  • Období monokinetické
  • Období dromokinetické
  • Období kratikinetické

CAVE!!! Z hlediska vývoje psychomotorických funkcí se NEdodržuje striktně rozhraní novorozenec/kojenec od 28. dne

Období holokinetické hybnosti[edit | edit source]

Trvá od 5. dne do 2. měsíce. Dozrávají thalamické a hypothalamické funkce → vzniká již převaha diencefalických funkcí, čemuž odpovídá typická hybnost – na zádech ležící kojenec má nekoordinované a trhané pohyby končetinami (nelze je ale považovat za diskinéze v pravém slova smyslu).

Trvá fyziologická hypertonie s flekčním držením končetin. Mizí asymetrické hluboké šíjové reflexy. Jsou přítomny flekční iritační pyramidové jevy (Juster – podráždění kůže hypothenaru…) i extenční (Babinský, Roche). Kolem prvního měsíce se objevuje fenomén trojí extenze, kdy zatlačení na plosku nohy vyvolá extenzi končetin, trupu a hlavy. Do druhého měsíce přetrvává chůzový automatismus: v závěsu extenduje a flektuje nožky, což připomíná chůzi.

Z hlediska sociálního se od 6. týdne kojenec usmívá a navazuje kontakt s okolím.

Období monokinetické hybnosti[edit | edit source]

Trvá od 2. měsíce do konce 5. měsíce. Zaznamenáváme již samostatný pohyb jednotlivými končetinami, i když pohyby jsou nepřesné. Držení ručiček v pěst povoluje, mizí svalová hypertonie, nastupuje období fyziologické hypotonie, ale šlachookosticové reflexy jsou ještě živé až zvýšené. Na přechodu I. a II. trimenonu tzv. pase hříbátka – zdvihá hlavičku, opírá se nejprve o lokty, později o extendované ruce (název pochází pravděpodobně od pasáka na mezi ležícího na břiše a hlídající si své stádo). Při přitahování za ruce zvedá hlavu.

Socializace už je rozvinutá: otáčí se za zvukem, sleduje okolí, směje se. Rozvíjí se hra „ruka-ústa“, ústy zkoumá všechny dosažitelné předměty. Kolem 3. měsíce mizí flekční iritační jevy.

Období dromokinetické hybnosti[edit | edit source]

Zahrnuje 5.–12. měsíc. Pohyb jednotlivými končetinami se stává vědomý, dítě se vědomě natahuje po hračkách, i když nejsou pohyby přesně cílené. Začátkem III. trimenonu dítě již obvykle sedí – zpočátku s oporou, od 9. měsíce se samo posadí. Nejprve bere hračky celou rukou v pronaci, postupně se objevuje radiální úchop a souhra palce s ukazovákem. Ke hře „ruka-ústa“ se přidává i „noha-ústa“. Kolem 8. měsíce začíná již lézt po čtyřech a na přelomu 9. a 10. měsíce se obvykle samo postaví.

Během IV. trimenonu (9.–12. měsíc) adekvátně reaguje na členy rodiny, sleduje dění kolem sebe, ukazuje, umí paci paci, mává na rozloučenou, začíná opakovat slova Mizí extenční iritační jevy (kromě Babinského, který je obvykle do 1,5 let). Začátek rozvoje II. signální soustavy charakteristické pouze pro člověka (vyšší nervová činnost zahrnující myšlené, mluvené nebo psané slovo).

Období kratikinetické hybnosti[edit | edit source]

Nastává od 12. měsíce. Pokračuje vertikalizace a chůze bokem kolem nábytku je vystřídána nejistou chůzí s mozečkovými rysy (široká baze, vrávorání, pády). Mizí fyziologická hypotonie, svalový tonus se normalizuje. Dále se v batolecím období zdokonaluje chůze a stává se jistější. Přidává se dřep a těžkopádný běh.

Přibývají adekvátní reakce na slovní výzvy, roste slovní zásoba. Umí pinzetový úchop a nemotorně jí samo lžičkou.

Batolata a předškolní děti[edit | edit source]

  • mezi 2. a 3. rokem dochází k dalšímu rozvoji motorických, řečových, gnostických a intelektových funkcí
    • hra s míčem, dítě složí několik kostek na sebe, maluje
    • i když ještě nerozeznává barvy, preferuje jejich jasný a sytý tón (vybírá si jasné barvy)
    • začíná vědomě ovládat sfinktery, udrží skleničku
    • učí se říkanky, začíná skloňovat, používá osobní zájmena a přídavná jména
  • mezi 3. a 4. rokem – maturace mozečkových funkcí
    • dítě čile běhá, leze na prolézačky, na stromy, maluje, hraje si…
    • poslouchá jednoduché pohádky
  • předškolní věk – rozvoj jemných motorických funkcí, rozeznává jednoduchá písmena
    • rozeznává barvy a strany (levá/pravá)

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Externí odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Refernece[edit | edit source]

https://www.stavskola.cz › vyukove-prezentace › Nervová+soustava+2.pdf

Literatura[edit | edit source]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6.