Růst a vývoj dítěte

Z WikiSkript
  • Popisujeme vývoj fyzický (vzrůst, proporcionalita, vyspělost systému…) a vývoj neurologický (hrubá motorika, jemná motorika, kognitivní vývoj, řeč).

Délka/výška[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • do dvou let mluvíme o délce, od dvou let o výšce
  • od 3 let do puberty by dítě mělo vyrůst 5–7 cm za rok

Hmotnost[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • průměrná porodní hmotnost (PH): 3500 g (pak 10% váhový spád); zdvojnásobení PH – ve 4.–5. měsíci; ztrojnásobení PH – v 1 roce (cca 10,5 kg);
  • batolata, předškoláci a školní mají mít 2kg roční přírůstek.
věk délka/výška hmotnost obvod hlavy
při narození 50 cm 3,5 kg (PH) 34 cm
6 měsíců 43 cm
1 rok 75 cm 10,5 kg (3×PH) 47 cm
2 roky 87 cm (½ dospělé výšky) 13 kg (4×PH)
3 roky 96 cm 50 cm
3,5 let 100 cm
5 let 110 cm 20 kg
10 let 140 cm 30 kg 53 cm
18 let 167,3 cm (ženy), 180,2 cm (muži)[1] 56 cm

Proporcionalita růstu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Poměr hlava/trup: novorozenec 1/4, dospělý 1/8.
  • Podíl svalové hmoty: 22 % ve 3 měsících, 35 % 3 roky, 40 % dospělý muž.
  • Spotřeba energie:
    • kojenec: 40 % energie na růst (110 kcal/kg denně);
    • batole: 3 % energie na růst (60–90 kcal/kg denně).

Periodizace dětského růstu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Lidský model růstu se označuje jako „sendvičový“, protože mezi obdobím rychlého postnatálního růstu a pubertálního výšvihu je období klidného růstu (dětství; 2. až 11. rok života), na rozdíl od jiných biologických druhů.
  • ICP model růstu dle Karlberga:
    • komponenta I (infancy), infantilní komponenta růstu – od 2. poloviny nitroděložního vývoje do 3. až 4. roku života; uplatňuje se především IGF-I;
    • komponenta C (chilhood), dětská komponenta růstu – začíná před ukončením 1. roku života a trvá do ukončení tělesného růstu; dominantní vliv růstového hormonu a přetrvávající působení IGF-I;
    • komponenta P (puberty), pubertální komponenta růstu – fáze přídatného růstu indukovaného pubertou; zrychluje se do věku nejvyšší růstové rychlosti, zpomaluje se až do ukončení růstu; vliv pohlavních hormonů.[2]
  • Člověk roste relativně pomalu (ve srovnání s jinými savci) – u většiny savců po období rychlého postnatálního růstu následuje pubertální výšvih a pohlavní zralost. Člověk má mezi těmito obdobími navíc období klidového růstu – dětství (specifikum člověka).

Vývoj mozku[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Replikace neuronů je ukončena před narozením, jejich organizace ale probíhá ještě dlouho po narození.
  • Přibývá bílé mozkové hmoty a synapsí.
  • Šedá hmota se vyvíjí relativně nejpozději – narůstá od 30. týdne gestace a končí v 1. roce, proto je relativně citlivá na poškození v pozdní gestaci a perinatálně.
  • Myelinizace začíná ve 4. měsíci gestace v míše, v posledním trimestru i v mozku;
    • při narození je dokončena myelinizace autonomního nervstva, hlavových nervů (kromě optického a čichového)
    • neúplně je myelinizována kůra a spoje do thalamu a BG (tady končí myelinizace do 2 let).

Vývoj řeči[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • první fáze je nonverbální;
  • od 2 měsíců se začíná komunikace vokalizovat – vzájemná vokální hra;
  • 6–10 měsíců – dítě začíná lépe ovládat orální svalstvo, začíná žvatlat a opakovat slabiky bez konkrétního významu;
  • ve 12 měsících začíná mít potřebu používat konkrétní slova k označení předmětů a činností;
  • v 18 měsících umí asi 20–50 slov;
  • pozor – vývoj řeči mohou zbrzdit časté otitidy s převodní poruchou sluchu;
  • porozumění se vyvíjí rychleji než vyjadřovací schopnost;
    • prvním slovům dítě rozumí už v 9 měsících;
    • ve 13 měsících může rozumět 20–100 slovům;
  • koncem 2. roku začne dítě skládat slova ve věty.

Hodnocení tělesného růstu[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Základní pomůckou pro hodnocení je percentilový graf tělesné výšky;
    • podkladem pro sestavení percentilových grafů jsou národní referenční studie;
    • hodnotíme tak míru odlišnosti od normy;
    • mezi 3. a 97. percentilem se nachází 94 % populace;
    • střední tělesné výšky – mezi 25.–75. percentilem (50 % populace);
    • velká výška – nad 75. perc.;
    • velmi velká výška – nad 97. perc..
  • Součástí hodnocení je posouzení genetického růstového potenciálu dítěte;
    • na pravý okraj percentilového grafu zakreslíme;
      • u chlapců – tělesnou výšku otce (bod O), tělesnou výšku matky zvětšenou o 13 cm (bod M);
      • u dívek – tělesná výška matky (bod M), výška otce mínus 13 cm (bod O);
    • střed mezi těmito hodnotami je průměrná očekávaná výška v dospělosti, s rozmezím 8,5 cm;
  • Při opakovaném měření můžeme vypočítat růstovou rychlost v cm/rok;
    • ta se mění v závislosti na věku a pohlaví – hodnotíme z percentilového grafu.
  • Zásadní je přesnost měření:
    • děti od dvou let správně měříme stadiometrem upevněným na stěně – na stupnici stadiometru je pohyblivá hlavice, která se dotýká vertexu hlavy (nebo tam maj žirafu);
    • děti do dvou let měříme pomocí tzv. bodymetru („korýtko“) – zjišťujeme délku.

Vývoj zubů[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Mléčné zuby
    • erupce – na mandibule 5.–7. měsíc, na maxile 6.–8. měsíc;
    • exfoliace – mandibula 6.–7. rok, maxila 7.–8. rok;
    • erupce všech mléčných zubů má být do 3 let života;
    • stomatologické vyšetření indikujeme, když do 13 měsíců nevyrazil ani jeden zub.
  • Stálý chrup
    • dolní řezák – 6.–7. rok (mandibula), 7.–8. rok (maxilla);
    • druhá stolička – 12.–13. rok (mandibula).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. ISBN 978-80-7262-438-6.


  1. LEBL, J, J JANDA a P POHUNEK, et al. Klinická pediatrie. 1. vydání. Galén, 2012. 698 s. s. 161. ISBN 978-80-7262-772-1.
  2. LEBL, Jan, Kamil PROVAZNÍK a Ludmila HEJCMANOVÁ, et al. Preklinická pediatrie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. s. 7-21. ISBN 978-80-7262-438-6.