Záření gama
Záření gama, značené řeckým písmenem γ, je vysoce energetické elektromagnetické záření vznikající při radioaktivních a jiných jaderných a subjaderných dějích. Lze ho považovat za záření o energii fotonů nad 10 keV, což odpovídá frekvenci vyšší než 1019 Hz. Vlnová délka tohoto spektra záření klesá pod 124 pm.
Energie fotonů gama záření je dána vztahem:
- h – Planckova konstanta, 6,63.10-34 J.s;
- c – rychlost elektromagnetického záření ve vakuu, 3.108 m.s-1;
- λ – vlnová délka záření, m.
Schematicky je možné záření vyjádřit takto:
Radionuklid vyzařující záření tedy „zůstává na místě“ v periodické soustavě prvků, přechází pouze do stavu s nižší energií. To znamená, že se většinou z excitovaného stavu blíží základní energetické hladině daného nuklidu.
Srovnání s rentgenovým zářením[edit | edit source]
Do spektrálního pásma gama záření zasahuje i velmi tvrdé rentgenové záření. Tyto dva druhy záření rozlišujeme podle původu, foton rentgenového záření vzniká v atomovém obalu, kdežto záření gama při procesech uvnitř jádra atomu.
Vlastnosti záření[edit | edit source]
Protože fotony nemají elektrický náboj, záření γ se neodchyluje od svého původního směru v elektrickém ani v magnetickém poli. Záření gama je druh ionizujícího záření. Tato vlastnost se projevuje jako uvolňování nabitých částic v důsledku fotoefektu, Comptonova jevu a tvorby elektron-pozitronových párů (opačný proces k anihilaci). I když je záření gama méně ionizující než α i β, je pro živé organismy včetně člověka nebezpečné. Způsobuje podobná poškození jako rentgenové záření – popáleniny, rakovinu a genové mutace.
Ochrana před gama zářením[edit | edit source]
Před gama zářením se můžeme ochránit třemi způsoby:
- zkrácením doby expozice – zdržovat se v oblasti se zvýšeným gama zářením co nejkratší možnou dobu;
- prodloužením vzdálenosti – pohybovat se co nejdále od zdroje záření, zbytečně se nepřibližovat;
- stíněním – mezi sebe a zdroj vložit bariéry obtížněji průchodné pro gama záření, vhodné jsou materiály s vyšším atomovým číslem a s vysokou hustotou. Například záření γ, jehož intenzitu 1 cm olova zredukuje na 50 %, bude mít poloviční intenzitu také po průchodu 6 cm betonu.
Nejefektivnější ochrana je vždy kombinace všech těchto tří způsobů.
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
- Záření α
- Záření β
- Ionizující záření
- Nemoc z ozáření
- γ-nůž
- Záchytová neutronová terapie
- Interakce γ záření s elektronovým obalem
Externí zdroje[edit | edit source]
- Záření gama (na serveru Fyzika v moderním lékařství)
- Záření gama (na serveru Fyzika - J. Reichl)
- Radiobiologie (na serveru fbmi.sirdik.com)
- Záření γ (na české Wikipedii)
Použitá literatura[edit | edit source]
- BENEŠ, Jiří, Pravoslav STRÁNSKÝ a František VÍTEK. Základy lékařské biofyziky. 2. vydání. Praha: Nakladatelství Karolinum, 2007. ISBN 978-80-246-1386-4