Základní farmakokinetické parametry ovlivňující hladinu léčiva v ustáleném stavu

From WikiSkripta

Eliminační konstanta[edit | edit source]

Eliminační konstanta (rychlostní konstanta eliminace) slouží k matematickému popisu eliminace léčiva. Eliminace zahrnuje metabolismus i exkreci. Tato konstanta má rozdílný význam při kinetice prvního a nultého řádu. Většina látek se vylučuje podle kinetiky prvního řádu, eliminační konstanta má pak rozměr převrácené hodnoty času (např. 1/s). Některé látky (např. etanol, vysoké dávky kys. acetylsalicylové) se eliminují podle kinetiky nultého řádu. Eliminační konstanta pak odpovídá snížení koncetrace látky za jednotku času.

Vlastní eliminační konstanty jsou parametry příslušného kompartmentového modelu, samy o sobě se obvykle neužívají.

Distribuční objem[edit | edit source]

Distribuční objem je zdánlivý objem, který by byl potřeba, aby v něm dané množství látky dosahovalo stejné koncentrace, jaké dosahuje v plazmě. Vše je jasné z principu měření – podá se určité množství látky a po chvíli, když se rovnoměrně rozptýlí, ale vyloučí se jen zanedbatelné množství, se změří koncentrace látky v krevní plazmě . Distribuční objem se pak spočte:

Čím je vyšší, tím více se daná látka distribuuje do tkání. je významný především pro odhad nárazové (saturační) dávky.

Poločas[edit | edit source]

Poločas je veličina, která nám říká, za jak dlouhou dobu klesne koncentrace dané látky na polovinu. U látek s kinetikou nultého řádu nemá velký význam (není to konstanta). S eliminační konstatnou farmakokinetického modelu látek s kinetikou prvního řádu souvisí následujícím vztahem:

Při jednoduchém dávkování se ustálenému stavu (množství přijaté látky odpovídá množství vyloučené látky) blížíme asi za čtyři až pět poločasů.

Clearance[edit | edit source]

Clearance je parametr představující objem plazmy, která se od dané látky úplně očistí za jednotku času. Celkovou clearance léčiva lze zjistit z jednorázového intravenózního podání látky v dávce . Cleareance je pak:

kde (area under curve; obsah plochy pod křivkou) je definována jako časový integrál plazmatické koncentrace po jednorázovém podání:

Celková clearance ale nevypovídá o mechanismu vylučování, proto se obvykle rozlišuje renální a nerenální. Renální clearance lze zjistit jako podíl celkového množství léčiva vyloučený močí. Kromě určitých skupin léků (např. celkových inhalačních anestetik) nejsou ostatní nerenální formy exkrece příliš významné, proto se hepatální clearance obvykle počítá jako rozdíl celkové a renální clearance.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • JANKŮ, Ivo. Farmakokinetické základy dávkování léků. 1. vydání. Praha : Avicenum, 1986. 305 s. 
  • LINCOVÁ, Dagmar a Hassan FARGHALI, et al. Základní a aplikovaná farmakologie. 1. vydání. Praha : Galén, Karolinum, 2002. 601 s. ISBN 80-246-0538-4.
  • LÜLLMANN, Heinz, et al. Farmakologie a toxikologie. 2. české vydání. Praha : Grada, 2004. 725 s. ISBN 80-247-0836-1.