Hurá!   WikiSkripta jsou v novém! Vzhled ale není jediná věc, která se změnila, pod kapotou je novinek mnohem víc. Pokud se chcete dozvědět více, nebo pokud vám něco nefunguje správně, podívejte se na podrobnosti.

Racionální ATB terapie

Z WikiSkripta

Antibiotika jsou látky, které inhibují růst (množení) mikroorganismů – bakteriostatická antibiotika, nebo je usmrcují – baktericidní antibiotika.

Základní požadavek na ATB terapii je: optimální antimikrobiální účinek a minimální negativní účinek na hostitele, tedy vysoká selektivita účinku.

Nežádoucí a toxické účinky[upravit | editovat zdroj]

  • toxické účinky – po vysokých dávkách, při vyšší citlivosti na ATB (většinou se jim dá předejít, případně zmírnit projevy);
  • biologické účinky – změnou přirozené bakteriální mikroflóry kůže či sliznic (často při podávání širokospektrálních antibiotik např. ampicilinStátní úřad pro kontrolu léčiv: ampicilin, tetracyklinStátní úřad pro kontrolu léčiv: tetracyklin).

Faktory ovlivňující léčbu[upravit | editovat zdroj]

1) Správná volba antimikrobiálních látek

  • chronické infekce – správná diagnoza, identifikace původce → cílená ATB terapie;
  • akutní infekce – empirická léčba (bez průkazu původu);
  • život ohrožující infekce – navodit dostatečný účinek, co nejrychleji;
  • Rozšiřující se paleta ATB a nedostatečný přehled o jejich přínosu pro terapii svádí lékaře k předepisování léků se zbytečně širokým spektrem a silným účinkem → rozvoj mnohočetné rezistence.

2) Doba léčby – předčasně ukončená ATB terapie je jedním z hlavních důvodů, který se podílí na vzniku rezistence.

3) Velikost dávky – dána charakterem infekce a vlastnostmi ATB, akutním stavem a věkem nemocného.

4) Cesta podání.

5) Vhodná kombinace léčiv.

6) Monitorování ATB terapie.

ATB politika[upravit | editovat zdroj]

Rezistence bakterií vůči antimikrobiálním látkám je jedním z nejzávažnějších problémů antibiotické terapie. Široké spektrum zavedení antibiotik do klinické praxe vytváří selekční tlak podmiňující přežívání a šíření rezistentních kmenů. Vývoji rezistence napomáhá neuvážené jednání lidí, včetně lékařů (přidávání antibiotik do krmiva zvířat, předepisování antibiotických přípravků při banálních onemocnění nebo jejich volný prodej). S častým výskytem multirezistence se setkáváme hlavně v nemocnicích. Rozvoj rezistence je možné částečně omezit dodržováním racionální terapie (administrativní opatření, ponechání antibiotik v rezervě, vyšetření citlivosti na antimikrobiální látky).

Nejčastější chyby v ATB léčbě[upravit | editovat zdroj]

  • podání antibiotik u neinfekčních stavů
  • podání antibiotik u běžných respiračních onemocnění (většinou banální virózy)
  • podání antibiotik před odběrem materiálu
  • předčasná změna antibiotik
  • zbytečná prodloužená terapie (pochybení pacienta)
  • menší dávka antibiotika (vznik rezistenčních klonů)
  • použití širokospektrých antibiotik, kde by stačilo užší spektrum
  • použití injekční formy, kde by stačila perorální (nákladné, nepříjemné pro pacienta)
  • použitím kombinace antibiotik, kde by stačilo pouze jedno
  • nedostatečný počet mikrobiálních vyšetření (úsporné důvody)

Zásady správného užívání antibiotik[upravit | editovat zdroj]

Evropské středisko European Centre for Disease Prevention and Control a americký úřad Food and Drug Administration zveřejnily v boji proti antibiotické resistenci několik hlavních zásad pro správné užívání antibiotik.

  • Nevynechávejte dávky a užívejte svůj přípravek tak, jak je předepsáno.
  • Antibiotika jsou nejúčinnější pouze v tom případě, že je budete užívat pravidelně dle rozpisu zdravotnického pracovníka. Užívejte antibiotika po celou dobu stanovenou zdravotnickým pracovníkem.
  • Je důležité využívat celé balení léčivého přípravku, i když se již cítíte lépe. Pokud se léčba zastaví příliš brzy, nemusí léčivo zničit všechny bakterie. Tj. můžete opět onemocnět a zbývající bakterie mohou získat rezistenci vůči antibiotikům, která jste užívali. Nesnažte se „ušetřit si“ antibiotika.
  • Léčivo je určeno pro konkrétní infekci, konkrétní osobu a konkrétní dobu užívání. Neužívejte zbytky léčivého přípravku.
  • Vezmete-li špatné léčivo, můžete zpomalit vhodnou léčbu a vaše infekce se může naopak zhoršit. Neužívejte antibiotika předepsaná pro jiné osoby.
  • Nemusejí být vhodná pro vaše onemocnění, mohou oddálit správnou léčbu a mohou váš stav zhoršit. Pouze zdravotnický pracovník může určit správnou léčbu infekce. Promluvte si se zdravotnickým odborníkem.
  • Ptejte se zejména tehdy, pokud si nejste jisti, kdy je použití antibiotika vhodné nebo jak jej máte užívat. Nevyužívejte k tomu pouze lékaře, ale ptejte se v nejlépe dostupném místě zdravotní péče – ptejte se ve vaší lékárně!


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroje[upravit | editovat zdroj]

  • VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie obecná. 2. vydání. Brno : Neptun, 2005. ISBN 80-86850-00-5.
  • JULÁK, Jaroslav. Praktická cvičení a semináře z lékařské mikrobiologie. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2009. ISBN 9788024611419.