Zdravotní a hygienická problematika bazénů

From WikiSkripta

Zdravotní a hygienická problematika bazénů se zabývá zdroji a druhem znečištění bazénové vody. Hlavní zdroj znečištění je člověk. K látkám, způsobujícím znečištění bazénové vody patří buněčný detritus (odloupané epitelie kůže, sliznic a vlasů), mikroorganismy a různé organické látky (pot, moč, mazové a slizové sekrety, zbytky kosmetických prostředků, opalovacích krémů, mýdla apod.).

Zdroje a druhy mikrobiální kontaminace vody[edit | edit source]

Fekální znečištění[edit | edit source]

Fekální znečištění je nejběžnějším znečistěním vody vůbec. K indikátorům patří bakterie, viry i prvoci.

Bakterie
  • enterokoky – streptokoky skupiny D (čerstvé znečištění);
  • koliformní bakterie – enteropatogenní Escherichia coli;
  • sporulující klostridie – Clostridium perfringens.
Viry
Prvoci
  • Giardia;
  • Cryptosporidium.

Zdroje fekálního znečištění[edit | edit source]

  • Návštěvníci bazénu;
  • ptáci a hlodavci u venkovních bazénů;
  • kontaminovaná přitékající voda.

Mikroorganismy nefekálního původu[edit | edit source]

  • Bakterie: Legionella spp., Pseudomonas spp., Mycobacterium spp., Staphylococcus aureus., Leptospira spp.
  • Viry: papilomaviry, adenoviry.
  • Plísně: Trichophyton spp., Epidermophyton floccosum.
  • Prvoci: Naegleria fowleri, Acanthamoeba spp.

Chemická kontaminace bazénové vody[edit | edit source]

Produkty dezinfekce a úpravy vody
  • dezinfekční a algicidní přípravky;
  • zbytky koagulans a látek upravujících pH;
  • vedlejší produkty chlorace vody (chloramin, chlorečnany, plynný chlór, halogenoctové kyseliny, trihalogenmethany).
Znečištění přitékající vody
  • Nežádoucí organické látky, uhlíkaté sloučeniny, prvoci a mikrobi;
  • chemické látky (produkty průmyslové výroby, zbytky hnojiv a pesticidů).
Chemické látky, jejichž zdrojem je návštěvník bazénu
  • moč, pot, produkty mazových žláz;
  • zbytky opalovacích krémů, líčidel, mýdel, prach z povrchu těla.

Faktory ovlivňující riziko spojené s koupáním[edit | edit source]

  • Způsob expozice (ingesce, inhalace, dermální kontakt a absorpce kůží);
  • délka pobytu v bazénové vodě (odmaštění a maceraci pokožky, k jejímu dráždění chemickými látkami, vzniku vyrážek, mechanicky poškozená pokožka – odřeniny, ragády – usnadňuje vstup infekce);
  • zdravotní stav (vnímaví jedinci – se sníženou nebo poruchou imunity);
  • chování návštěvníků (úvodní sprchování před vstupem do bazénů).

Rizika úrazů a utonutí[edit | edit source]

Úrazy a utonutí patří k nejčastějším zdravotním rizikům spojených s užíváním bazénů.

Zdravotní rizika spojená s teplotou vody[edit | edit source]

Náhlé nebo déletrvající vystavení se extrémním teplotám může být u citlivých osob spojeno se zdravotními problémy.

  • Horká voda (termální lázně) – ospalost, mdloby.
  • Studená v ochlazovacích bazéncích (sauna 8–10 °C) – zástava dechu, hypotermie, zpomalený srdečním rytmus, svalové křeče nebo i ztráta vědomí.
  • Expozici těmto teplotním extrémům by se měly vyhnout těhotné ženy a malé děti, lidé trpící chorobami srdce a oběhu.

Riziko alergických onemocnění[edit | edit source]

  • spojené s návštěvou chlorovaných bazénů;
  • oxidanty na bázi chloru přispívají ke zvýšení rizika atopických onemocnění, (astma nebo senná rýma) – usnadňují transepitelové pronikání alergenů;
  • riziko hlavně u zaměstnanců bazénu, závodních plavců.

Kontrola bazénové vody[edit | edit source]

  • Přítomnost osob v bazénové vodě představuje kontinuální vnášení mikroorganismů a riziko přenosu infekce mezi osobami;
  • pokud je bazén v provozu a využíván, určité zdravotní riziko zde bude existovat vždy;
  • důležitá je pravidelná kontrola kvality vody v bazénu.
Indikátory znečištění
  • Escherichia coli: indikátor fekálního znečištění;
  • počet kolonií při 36 °C: celkové mikrobiologického zatížení vody;
  • Pseudomonas aeruginosa a Staphylococcus aureus: ukazatelé specifické nefekální kontaminace z koupajících se osob;
  • Legionely: oportunní patogen, ukazatel celkového hygienického stavu vodního systému;
  • průhlednost, zákal – ukazatel zátěže bazénu a účinnosti úpravy vody;
  • pH – optimálním rozmezí (7,2–7,6);
  • vázaný chlor, volný chlor;
  • oxidačně–redukční potenciál (ORP).

Opatření pro minimalizaci rizik[edit | edit source]

  • Výchova návštěvníků bazénů;
  • technická opatření zaměřená na snížení počtu mikroorganismů či koncentrace nežádoucích chemických látek (úprava vody, včetně dezinfekce, recirkulace vody, účinná ventilace vzduchu);
  • řádné zaškolení obsluhujícího personálu;
  • dodržování provozního řádu.

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroje[edit | edit source]

  • JELIGOVÁ, Hana, Jaroslav ŠAŠEK a František KOŽÍŠEK. Zdravotní a hygienická rizika z bazénových vod a prostředí bazénů. HYGIENA, časopis pro ochranu a podporu zdraví [online]. 2008, roč. 53, vol. 113, no. 3, s. 84-91, dostupné také z <http://hygiena.szu.cz/>. ISSN 1802-6281.