Zlomeniny žeber

Z WikiSkript

Zlomeniny žeber vznikají buď působením nepřímého násilí (dopravní nehody, crush-syndrom), které působí na celý hrudník a vede k zlomeninám v kolmé ose k působení tlaku, nebo vznikají přímým násilím na určitou oblast a zlomeninám v ní (údery předmětem, pády, sportovní úrazy).

Můžeme rozlišovat vícečetné zlomeniny, které se vyskytují na jednom žebru (segmentové zlomeniny), nebo zlomeniny, které postihují několik žeber nad sebou (sériové zlomeniny).

Nejzávažnějším typem je potom tzv. dvířková zlomenina, kdy dochází k oboustrannému vylomení několika žeber za vzniku "dvířek" v hrudní stěně. Vylomená část následně způsobuje fenomén paradoxního dýchání  – při výdechu dochází k jejímu vzestupu a při nádechu k jejímu poklesu. Toto vyklenování a propad jsou viditelné při pohybu hrudní stěny. Souvisí s měnícím se tlakem v interpleurálním prostoru.

Dvířková zlomenina – ztráta kontinuity určitého úseku s hrudním košem
Sériová fraktura žeber na RTG
CT snímek hrudníku s hemopneumothoraxem: A-plyn, B-kapalina
Levostranný pneumothorax na RTG snímku hrudníku


Diagnostika zlomenin žeber[upravit | editovat zdroj]

Pacient s frakturami žeber má výrazné bolesti, které zjistíme už při pouhém stlačení hrudníku během příjmového vyšetření. Pacient nám místo zlomeniny sám přesně ukáže. Stejná lokalizovaná bolest je vyvolána i hlubokým nádechem nebo výdechem. Proto je u postižených dýchání velmi povrchní. Typická je bradypnoe pro bolest, někdy dráždivý kašel a cyanóza. Zlomeniny žeber jsou rozpoznatelné na nativním RTG snímku hrudníku. V nejasných případech může pomoci CT vyšetření. Na RTG snímku můžeme diagnostikovat také pneumothorax (splasknutí plíce k hilu, případně deformovaný plicní stín daný srůstem pleury s okolím) a hemothorax při přítomnosti více než 250 ml tekutiny (zastínění v oblasti kostofrenických úhlů). Jestliže se vyskytuje současně pneumohemothorax, tak je na hranici plynu a tekutiny viditelná hladinka.


Léčba zlomenin žeber[upravit | editovat zdroj]

K léčbě zlomenin žeber přistupuje hlavně konzervativně. Většinou formou bandáže nebo jiné fixace hrudníku. Doporučuje se poloha nemocného v polosedě (Fowlerova poloha), která usnadňuje dýchání. Zlomeniny žeber jsou velice bolestivé, proto se doporučuje analgetická léčba (opiáty, Codein), případně obstřik mezižeberních nervů (lokální anestezie). Při výrazné cyanóze pacienta nebo zlomenině více než 5 žeber přistupujeme k umělé plicní ventilaci. Operační řešení za použití malých dlah volíme pouze u nestabilních hrudníků. Zlomeniny žeber se hojí přibližně 3–6 týdnů. Na RTG snímcích můžeme vidět ztluštění v oblasti původní zlomeniny, které je obrazem tvořícího se svalku. V době rekonvalescence se doporučuje dechové cvičení po poučení rehabilitačními pracovníky.


Komplikace zlomenin žeber[upravit | editovat zdroj]

Často dochází k poranění plíce a vzniku pneumothoraxu nebo hemothoraxu. Při poranění tzv. slezinných žeber (9.–11. žebro vlevo) dochází často k poranění sleziny s rizikem vzniku hemoperitonea.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Zdroj[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • ZEMAN, Miroslav, et al. Speciální chirurgie. 2. vydání. Praha : Galén, 2006. 575 s. ISBN 80-7262-260-9.