Žaludeční šťáva

Z WikiSkript

Žaludeční šťáva je produkována v tubulárních žlázách žaludeční sliznice. Produkce šťávy je 2 až 3 l za den. Její pH je kyselé a dosahuje hodnoty 1,8 až 4.

Na produkci šťávy se podílí:[upravit | editovat zdroj]

Mucinózní buňky[upravit | editovat zdroj]

Pohárková buňka

Produkují mucin. Nad sliznicí vytváří vrstvu silnou 0,6 mm a chrání ji před chemickými a mechanickými účinky. Hlen je nesmírně důležitá součást obrany žaludku proti natrávení sliznice. Je charakterizován mechanickou odolností a nízkým třením, což usnadňuje hladkou pasáž částic potravy. Jeho tvorba je velmi závislá na správném prokrvení žaludeční stěny.

Hlavní buňky[upravit | editovat zdroj]

Tvoří pepsinogeny, což jsou neaktivní prekurzory proteolytických enzymů žaludeční šťávy. Pepsinogeny jsou po styku s kyselou šťávou přeměněny na pepsiny. Pepsiny jsou endoproteázy, které štěpí bílkoviny. Optimální pH pro jejich funkci se pohybuje mezi 1,8 až 3,5. Pokud pH stoupne nad 5, rychle klesá jejich proteolytická aktivita a část molekuly, která se odštěpila při aktivaci, je schopna pepsinogen reverzibilně inaktivovat. Ireverzibilní inaktivace probíhá při pH 7 až 8.

Parientální (krycí) buňky[upravit | editovat zdroj]

Secernují HCl a vnitřní faktor (glykoprotein nezbytný pro vstřebávání vit. B12). Kyselina chlorovodíková je odpovědná za kyselé pH a má proto mnoho funkcí :

  • aktivuje neaktivní pepsinogen na pepsin;
  • udržuje kyselé pH, při kterém má pepsin největší účinek;
  • koaguluje bílkoviny, čímž dojde k rychlejšímu enzymatickému rozkladu;
  • redukuje železo na vstřebatelnou formu dvojmocného iontu;
  • tvorbou kyselého prostředí chrání některé vitamíny (např. C).

Sekreci můžeme rozdělit na několik fází:[upravit | editovat zdroj]

Cefalická fáze[upravit | editovat zdroj]

Zvýšení a tlumení sekrece je aktivní děj ovlivňovaný CNS, na její vyvolání stačí zachytit signál potravy, chuť nebo vůni. Vlákna n. vagus stimulují parientální buňky. Aktivita parasympatiku způsobí zvýšenou produkci šťávy, což můžeme zablokovat přerušením n. vagus.

Sekrece HCl

Gastrická fáze[upravit | editovat zdroj]

V okamžiku, kdy je potrava polknuta, začíná gastrická fáze. Vstup sousta do žaludku způsobí zvětšení objemu žaludku. Tuto změnu zachytí mechanoreceptory ve stěně žaludku. Jejich podrážděním se zvýší aktivita střevního nervového systému a ten stimuluje parientální buňky přímo nebo nepřímo pomocí gastrinu a histaminu. Působením složky potravy se zvýší pH. Tím se uvolňuje gastrin, což vede ke stimulaci parientálních buněk, a tedy zvýšení sekrece HCl.

Intestinální fáze[upravit | editovat zdroj]

Poslední fáze nastane, když chymus opouští žaludek. Na počátku je sekrece zvýšená uvolňováním gastrinu, později, když chymus přechází do duodena, uvolňují se tlumící hormony – sekretin, gastrický inhibiční polypeptid, cholecystokinin. Uvolněné hormony pak potlačují produkci gastrinu a tím sekreci HCl.


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • LÜLLMANN-RAUCH, Renate. Histologie. 3. vydání. Praha : Grada, 2012. 576 s. ISBN 978-80-247-3729-4.