Akční potenciál (fyziologie)/hints

Z WikiSkript

AP je digitální přenos[upravit | editovat zdroj]

Amplituda (rozdíl) membránového potenciálu, ve vztahu k AP, může nabývat jen dvou hodnot:

  • maximum: cca 100 mV
  • nula: AP nenastane

I kdyby amplituda šířícího se AP z jakéhokoliv důvodu nebyla shodná s běžnou hodnotou, na synapsi bude takový AP asi stejně přenesen jako běžný AP.

AP nabývá hodnot 0 nebo 100mV, obecně 0 nebo 1. AP je tedy digitální. Série AP na axonu je vlastně série nul a jedniček. Zde je zjevná homologie mezi akčními potenciály v organismu a bitovým kódováním dat v počítači.

Jaký to má smysl?

Digitalizace znamená lepší spolehlivost a kvalitu přenosu (asi proto dnes digitalizují televize, dříve telefony, RTG, kde co…). Prostě kvalitní přenos potřebujeme.

Proč je digitální lepší?

Zjednodušeně: když se signál cestou zašumí a místo amplitudy 100 % přijde AP s amplitudou 120 % nebo 70 %, neuron stejně ví, že to měl být normální AP, poněvadž žádný jiný (poloviční, tříčtvtťinový nebo supramaximální) prostě neexistuje (na rozdíl od generátorového potenciálu). Takže i cokoliv jiného než 100 % se stejně považuje za normální AP. Vyjma nuly.

Vše nebo nic[upravit | editovat zdroj]

Vysvětlit vše nebo nic je složitější, než se zdá.

  • Nedostatečná definice: Pokud je podnět podporahový, AP nenastane. Pokud je podnět prahový a vyšší, AP se vybaví.

Proč to nestačí? Protože se nevysvětluje, co se stane pro různě velké nadprahové podněty.

  • Lépe:
    • Pokud se vybaví akční potenciál, dosáhne vždy maximální amplitudy – bez ohledu na to, jak silný byl vyvolávající podnět. A je samozřejmé, že pokud se nevybaví, amplitudu nemá žádnou.
    • Pokud je podnět podporahový, AP nenastane. Pokud je podnět prahový a vyšší, AP se vybaví, a to s plnou amplitudou, bez ohledu na sílu podnětu.

A doplňující otázka:

  • Vyvolají dva různě silné (oba) nadprahové podněty stejný AP?
  • Odpověď: NE!
Jakto?


Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]