Alveolární a atmosférický vzduch, složení

Z WikiSkript

Vzduch je směs plynů. Jednotlivé složky nazýváme frakce, které mají určitý parciální tlak. Součet parciálních tlaků jednotlivých složek představuje tlak celé směsi. Každý plyn v atmosféře generuje jen takový tlak, jaký odpovídá jeho zastoupení v atmosféře. Atmosférický tlak je síla, kterou působí vzduch na jednotku plochy. Normální atmosférický tlak je 760 mmHg (101 kPa), s rostoucí výškou tlak klesá. Přepočet: 1 mmHg odpovídá 133,32 Pa.

Složení atmosférického vzduchu:

  • 78 % dusík
  • 21 % kyslík
  • 0,04 % oxid uhličitý
  • 1 % vzácné plyny

Vydechovaný vzduch:

  • 78 % dusík
  • 16 % kyslík
  • 3 % oxid uhličitý
  • 1 % vzácné plyny

Resuscitovaný pacient vydechuje 10 - 11 % kyslíku.

Procentuální zastoupení jednotlivých složek vzduchu se s nadmořskou výškou nemění, mění se celkové množství.

Ve vyšší nadmořské výšce je atmosférický tlak nižší, což vede k hypoxii (nedostatek kyslíku). Lidské tělo na tuto změnu reaguje pomocí hyperventilace. Hrozí tzv. výšková nemoc.

Při rychlém vystoupání potápěče z hloubky na hladinu může dojít k tzv. Kesonové nemoci (dekompresní nemoc). Dusík je nejhojněji zastoupený plyn v atmosféře, v těle potápěčů se ho v hloubce rozpouští velké množství a při rychlé dekompresi (poklesu tlaku) se dusík přemění zpět na plynný a vytváří bublinky v krvi, což může vést až k embólii. Prevencí jsou přetlakové komory a nebo pozvolná dekomprese.

Parciální tlaky:

a) suchý vzduch:

  • kyslík: 160 mmHg
  • oxid uhličitý: 0,3 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 600 mmHg


b) vlhký vzduch:

  • kyslík: 150 mmHg
  • oxid uhličitý: 0,3 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 553 mmHg
  • vodní páry: 47 mmHg


c) vydechovaný vzduch:

  • kyslík: 116 mmHg
  • oxid uhličitý: 28 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 606 mmHg


d) alveolární vzduch:

  • kyslík: 100 mmHg
  • oxid uhličitý: 40 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 573 mmHg


e) systémová arteriální krev:

  • kyslík: 100 mmHg
  • oxid uhličitý: 40 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 571 mmHg


f) systémová venózní krev:

  • kyslík: 40 mmHg
  • oxid uhličitý: 46 mmHg
  • dusík + vzácné plyny: 571 mmHg


V suchém vzduchu je parciální tlak kyslíku 160 mmHg a v alveolárním vzduchu má hodnotu 100 mmHg. Rozdíl je dán tím, že tlak se ztrácí v průběhu dýchacích cest v parciální tlak vodních par (přibližně 47 mmHg).

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • TROJAN, Stanislav, et al. Lékařská fyziologie. 4. vydání. Praha : Grada, 2003. 772 s. s. 239-245. ISBN 80-247-0512-5.
  • KITTNAR, Otomar, et al. Lékařská fyziologie. 1. vydání. Praha : Grada, 2011. 790 s. s. 273-280. ISBN 978-80-247-3068-4.
  • SILBERNAGL, Stefan a Agamemnon DESPOPOULOS. Atlas fyziologie člověka. 6. vydání. Praha : Grada, 2003. 435 s. s. 112-14. ISBN 80-247-0630-X.
Citováno z „https://www.wikiskripta.eu/index.php?title=Alveolární_a_atmosférický_vzduch,_složení&oldid=443182“