Aspergillus
Rod Aspergillus se řadí mezi houby, fungi. Aspergily patří k nejrozšířenějším houbám v prostředí. V současnosti je popsáno přibližně 150 druhů těchto hub[1], avšak jen asi dvacet z nich prokazatelně vyvolává onemocnění u člověka. Člověka ohrožují dvojím způsobem : intoxikací a infekcí. Podobně jako mnoho dalších mikromycet, aspergily jsou dnes významnými původci nozokomiálních nákaz a jejich nebezpečnost narůstá.
Kultivace[edit | edit source]
Rod Aspergillus zahrnuje převážně rychle rostoucí mikromycety. Ty dobře rostou na různých půdách za 2–4 dni[1]. Kolonie vynikají pestrou škálou pigmentů, které mohou difundovat daleko do agaru.
Morfologie[edit | edit source]
Jedná se o vláknité houby, jejichž jednotlivá vlákna (hyfy) jsou předělena septy. Makroskopicky u aspergilů nacházíme útvary nazývané mycelium, jenž mají dvě části : vegetativní mycelium, jenž vrůstá do půdy, ze které čerpá živiny a vzdušné mycelium,jehož konce vláken jsou rozšířeny do konidiofor, které nesou konidie (spory), tedy elementy rozmnožování. Mezi nejvýznamnější houby patřící do rodu Aspergillus se řadí A. fumigatus, nejčastější původce aspergilózy, A. flavus, který produkuje mykotoxin a karcinogen aflatoxin (např. v cereáliích a burských oříšcích), A. niger, A. terreus, A. carbonarius, A. ochraceus a A. parasiticus.
Patogenita a epidemiologie[edit | edit source]
Ze všech hub, které způsobují onemocnění u člověka, žádné nejsou v přírodě tak rozšířené jako rod Aspergillus. Aspergily jsou všudypřítomné, vyskytují se ve vzduchu, v půdě, prachu, stavebních materiálech, některých potravinách a ve vodě. Hlavní vstupní cestou je pro Aspergily dýchací trakt. Po inhalaci konidiospóry dozrávají v plicích a pokud nejsou kontrolované obrannými mechanismy organismu, mohou proniknout také do dalších tkání včetně cév či CNS. Většina lidí je však proti rozvoji choroby přirozenně imunní, protože alveolární makrofágy mají schopnost konidie pohltit a zlikvidovat. U pacientů léčených kortikosteroidy a u imunodeficientních pacientů (pacientů s leukémií, AIDS, chronickou obstrukční bronchopulmonální chorobou, pacientů po chemoterapii či transplantaci, atd.) je ale tato jejich schopnost snížena.
Diagnostika[edit | edit source]
Houby můžeme prokázat přímo ve sputu, výplachu plic (BAL) nebo biopsií. Pro diagnózu je důležité sérologické vyšetření.
Aspergillus
Konidiofory Aspergillus fumigatus
Aspergillus fumigatus na CYA agare
Aspergillus niger
Aspergillus niger na SDA agare
Odkazy[edit | edit source]
Související články[edit | edit source]
Použitá literatura[edit | edit source]
- VOTAVA, Miroslav, et al. Lékařská mikrobiologie speciální. 1. vydání. Brno : Neptun, 2003. 495 s. ISBN 80-902896-6-5.
- BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1996. 558 s. ISBN 8023802976.
- GOERING, Richard V a Hazel M DOCKRELL. Mimsova lékařská mikrobiologie. 5. vydání. Praha : Triton, 2016. 568 s. ISBN 978-80-7387-928-0.
Reference[edit | edit source]
- ↑ a b BEDNÁŘ, Marek, Andrej SOUČEK a Věra FRAŇKOVÁ, et al. Lékařská mikrobiologie : Bakteriologie, virologie, parazitologie. 1. vydání. Praha : Marvil, 1999. 558 s. s. 356–357. ISBN 8023802976.
