Azbest

Z WikiSkript


Azbestová vlákna
Antrofylit, jedna z forem azbestu

Azbest, neboli česky osinek, je krystalická forma křemičitanu hořečnatého (MgSiO3). Dříve byl hojně využíván v protipožárních přepážkách nejrůznějších staveb (i bytových). Stále je používán při výrobě žáruvzdorných hasičských obleků.

Poškození zdraví[upravit | editovat zdroj]

Informace.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Onemocnění z azbestu.

Azbest tvoří velmi jemné vláknité krystaly, které vzhledem připomínají vatu. Ty se při práci s azbestem uvolňují ve formě aerosolu. Nejnebezpečnější jsou úlomky velikosti 5 až 0,5 μm. Při dlouhodobém vdechování těchto krystalků dochází k tzv. azbestóze, těžkému postižení plicního parenchymu. Krystalky o velikosti 1 až 0,5 μm se dostávají až do nejperifernějších částí plíce. Tím dochází k mechanickému dráždění a poškození buněk, které dosahuje až karcinogenního účinku. Nádor, který vzniká, vychází z pleurálních epitelií a je označován jako mezoteliom. Jeho výskyt se s dlouhodobým (i několik desítek let!) vdechováním azbestových úlomků zvyšuje až tisíckrát!

Prevence[upravit | editovat zdroj]

Nejlepší cesta, jak zabránit vzniku azbestózy, je používání vhodných respiračních pomůcek a celotělových ochranných obleků. V posledních desetiletích se od využívání azbestu ustupuje, i přes jeho dobré termorezistentní vlastnosti.

Obdobné účinky jsou přisuzovány i jemnému dřevnímu prachu.

Odkazy[upravit | editovat zdroj]

Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]