Onemocnění z azbestu

Z WikiSkript

Mezi onemocnění z azbestu patří:

  1. nenádorová onemocnění: azbestóza, pleurální hyalinóza, akutní pleuritida;
  2. nádorová onemocnění: bronchogenní karcinom, maligní mezoteliom pleury a peritonea, také karcinom laryngu a ovaria.

Charakteristika noxy

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Azbest.

Azbestem se rozumí skupina nerostů (silikátů), které se vyskytují ve dvou formách – serpentiny a amfiboly (hadec a jinoráz). Jejich společnou vlastností je vláknitá struktura, kdy délka mnohonásobně převyšuje průřez. Vlákna jsou nehořlavá, odolná ke kyselinám a zásadám;

  1. serpentinová vlákna – chryzotil („bílý azbest“),
    • dlouhá, ohebná, zkroucená, propletená (použití v textilním zpracování, jediný průmyslově vyráběné – chryzotil),
    • ložiska – Kanada, Ural, Kypr, JAR,
  2. amfibolová vlákna – 5 typů: krocidolit („modrý azbest“), amozit, antofyllit, aktinolit, tremolit,
    • kratší, křehká, velmi odolná vůči kyselinám.

Profesionální expozice

  • Při dolování, při přepravě (dnes méně – balí se do plastu),
  • při zpracování,
  • užití – azbestocementové materiály, střešní krytiny (eternit), potrubí, obkladové desky, textilie (ochranné oděvy pro hasiče, pracovníky hutnictví), třecí a brzdící zařízení (dříve se z něj dělaly brzdové destičky).

Azbestóza

Azbestóza − zmnožené intersticium obsahující azbestová tělíska

Azbestóza je intersticiální plicní fibróza vzniklá na podkladě dlouhodobé expozici prachu obsahujícího azbest.

Etiopatogeneze

Vlákna se dostanou až do alveolu, aktivují makrofágy a rozvíjí se zánětlivý a fibrotizující proces. Mechanismus není přesně objasněn, roli hraje tvar vláken a jejich „nezničitelnost“. Vlákna jsou dlouhá a z toho důvodu je nemůže pozřít jeden makrofág. Jedno vlákno tak aktivuje mnoho buněk, čímž vzniká zánětlivá reakce – ROS, cytokiny atd. Nebezpečná jsou hlavně vlákna delší než 5 µm. Dlouhá latence, progreduje 20 i více let.

Patologie

Histologie odpovídá jiným typů intersticiálních fibróz. V pokročilém stádiu vzniká voštinovitá plicní struktura. Typickým nálezem je azbestové tělísko – osové azbestové vlákno obalené mukopolysacharidy, obsahující hemosiderin (jako korálky na niti). Lze je nalézt i u zdravých jedinců (považují se za důkaz expozice).

Klinický obraz

Zpočátku je přítomna nevelká námahová dušnost, která postupně progreduje až do klidové. Je přítomný kašel s nevelkou expektorací. Pozvolna progreduje (i po vyřazení z rizika). Hlavní komplikace – CHOPN. Fyzikální vyšetření – na plicních bazích krepitus (nemusí být). V pokročilém stádiu dochází k hypoxémii, respirační insuficienci, cor pulmonale. S dlouhou latencí je vysoké riziko vývoje mezoteliomu.

Vyšetřovací metody

Azbestóza − bazální zastínění na RTG

RTG plic – symetrická zastínění nepravidelných tvarů (irregular opacities) bazálně (nález v horních polích je malý). V horních polích bývá emfyzém.

Klasifikace ILO

Jemné proužkování, síťování (s), středně hrubé (t), hrubé, nepravidelné stíny (u) CT, HRCT. Plicní funkční vyšetření – restriktivní porucha, snížení kompliance, difúzní kapacity pro CO.

Pleurální hyalinóza

  • (Ohraničené pleurální pláty, difúzní pleurální ztluštění),
  • přímá lokální reakce na přítomnost azbestových vláken v pleurální dutině,
  • z alveolu se tam dostávají lymfatickou cestou, vlákna poraňují pleuru → zánět, hemoragie → organizace → srůsty,
  • pleurální pláty – ohraničení ložiska hyalinní fibrózy – zejména v submezoteliální vrstvě parietální pleury posterolaterálně, nepravidelný tvar a velikost, bělavý lesklý povrch, prominují, nepravidelně kalcifikují a tvoří bizarní tvary (pleuritis calcarea),
  • difúzní pleurální ztluštění – postihuje spíše viscerální pleuru, mívá charakter mléčné skvrny, tvoří adheze mezi pleurami, fibróza prolíná do plicního parenchymu a do interlobárních prostor.

Klinický obraz

  • Ohraničené pláty jsou nejčastější manifestací azbestové expozice,
  • často se najdou jako náhodný rtg nález, časem se zvětšují, mají tendenci kalcifikovat, nepůsobí obtíže,
  • difúzní pleurální poškození – nejčastěji po prodělané akutní pleuritidě s výpotkem, postihuje větší část pleury,
  • obvykle se šíří bilaterálně, od vrcholu po bazi,
  • rozsáhlé pláty vedou k námahové dušnosti, dráždivý kašel, trvalá bolest na hrudi.

Diagnostická kritéria

  • Pleurální fibróza aspoň 50 mm široká, 80 mm vertikálně, tlouštíka 3mm (dle CT),
  • kolem – okrouhlé atelektázy (rounded atelectasis), prolínání léze do parenchymu se popisuje na CT jako crow´s feet (vraní nohy).

Vyšetřovací metody

  • Rtg hrudníku – bizarní ohraničené stíny,
  • difúzní ztluštění – povšechné zastření plicní kresby,
  • CT, HRCT,
  • plicní funkce – restrikce.

Akutní pleuritida

  • Také lokální reakce na přítomnost azbestu na pleuře,
  • probíhá ve dvou třetinách asymptomaticky, exsudát nepřesáhne 500ml a obvykle se spontánně vstřebá,
  • dechové obtíže, kašel, oslabené dýchání, vymizelý fremitus pectoralis.

Vyšetření

  • Rtg, sono, hrudní punkce.

Bronchogenní karcinom

  • Kancerogenita závisí na množství, době a délce vlákna (nad 5), je to epigenetický karcinogen (IARC skupina I),
  • podílí se na vzniku všech typů bronchogenních ca – dlaždicobuněčný, malobuněčný, velkobuněčný, adenokarcinom,
  • riziko kouření a azbestu se násobí (exponovaní kuřáci – 50-90x vyšší šance než neexponovaní nekuřáci).

Maligní mezoteliom pleury a peritonea

  • Je zde kauzální vztah, mezoteliom bez expozice azbestu prakticky nevzniká, 10x větší riziko tvoří amfiboly.

Patologie

  • Mohou být lokalizované nebo difúzní, lokalizované mohou expandovat a vyplnit celý hemithorax, difúzní – mnohočetné, *šedavé uzlíky na pleuře, splývají a tvoří tumorózní masy,
  • obvykle je přítomen hemoragický pleurální výpotek, tumor obrůstá plíci, roste do okolí – hrudní stěna, mediastinum, břicho...

Klinický obraz

  • Trvalá bolest, námahová dušnost (někdy je první příznak výrazná klidová dušnost daná výpotkem),
  • při zánětlivém výpotku bolest přestane, když se pleury od sebe oddálí, tady většinou nepřestane...,
  • potom úbytek hmotnosti, subfebrilie, příznaky z poškození orgánů tumorem...,
  • latence – 30-40let, kouření cigaret nemá na průběh vliv,
  • i přes léčbu velmi rychle progreduje, většina pacientů umírá do roka od stanovení diagnózy.

Vyšetření

  • Rtg – ztluštění pleury, rozsáhlý výpotek, případně známky jiného onemocnění azbestem,
  • CT, HRCT,
  • vyšetření exsudátu, cytologie pleury,
  • profesionalita mezoteliomů je u nás silně podhodnocena.

Prevence

  • V ČR je v současné době zakázán dovoz, výroba a distribuce amfibolových vláken a omezeno užívání.

Léčba

  • Kauzální léčba těchto stavů neexistuje,
  • oxygenoterapie, bronchodilatace při CHOPN.

Odkazy

Související články

Zdroj

  • BENEŠ, Jiří. Studijní materiály [online]. [cit. 24.02.2010]. <http://jirben.wz.cz>.

Použitá literatura

  • PELCLOVÁ, Daniela. Nemoci z povolání a intoxikace. 2. vydání. Praha : Karolinum, 2006. 207 s. ISBN 80-246-1183-X.