Bakteriální endokarditis (preparát)

Z WikiSkript

Přehledné zobrazení
Přehledné zobrazení
Zvětšení
Zvětšení
Detail
Detail

Infekční endokarditis je zánět srdečního endokardu charakterizovaný přítomností infekčních vegetací (trombus s mikroorganismy) na chlopňovém a/nebo nástěnném endokardu.

Histologie[upravit | editovat zdroj]

Searchtool right.svg Podrobnější informace naleznete na stránce Histologie srdce.

Příčina[upravit | editovat zdroj]

Infekce stafylokoky (30-50 %), streptokoky, pneumokoky, enterokoky, gramnegativní bacily (E.coli) aj.

Patogeneze[upravit | editovat zdroj]

Vzniká v srdci jak normálním, tak s předem změněným endokardem (vrozené malformace, získané chlopenní vady, ale i stavy po diagnostických či terapeutických výkonech na srdci). Infekce často vzniká u imunodeficientních stavů, neutropenie, imunosuprese a intravenózní narkomanie. Nutnou podmínkou vzniku bakteriální endokarditídy je proniknutí infekčního agens do krve (bakteriémie). Agens se usadí na chlopni, vede ke vzniku trombu, ve kterém se množí.

Makroskopie[upravit | editovat zdroj]

Na chlopních se nacházejí vegetace nepravidelného tvaru, křehké, od několika mm do 2–3cm, většinou hnědočervené barvy. Bývají lokalizovány na vtokové ploše levostranných srdečních chlopní (90 % případů), mohou být i vícečetné.

Mikroskopie[upravit | editovat zdroj]

Trombus se skládá převážně z fibrinu, ve kterém jsou mnohočetné kolonie mikroorganizmů (stafylokok) a leukocytární infiltrát. Trombus může být v různé míře organizován granulační tkání (hojení). V přilehlé chlopni bývá přítomna leukocytární infiltrace a nekróza.

Prognóza a komplikace[upravit | editovat zdroj]

Hrozí porušení funkce postižené chlopně (vznik objemných vegetací zužujících průsvit, lokální šíření zánětu, nekróza s ulcerací, perforace či ruptura a následná nedomykavost), embolizace fragmentů infikovaného trombu (septikopyémie a vznik abscesů v různých orgánech, nejčastěji v mozku, ledvinách, myokardu a kůži). Dále imunokomplexové postižení (lokální vaskulitis).

Výskyt[upravit | editovat zdroj]

Často u imunodeficientních stavů, imunosuprimovaných pacientů a intravenózních narkomanů.


Související články[upravit | editovat zdroj]

Externí odkazy[upravit | editovat zdroj]

Použitá literatura[upravit | editovat zdroj]

  • POVÝŠIL, Ctibor, Ivo ŠTEINER a Jan BARTONÍČEK, et al. Speciální patologie. 2. vydání. Praha : Galén, 2007. 430 s. ISBN 978-807262-494-2.


  • BRYCHTOVÁ, Svetlana a Alice HLOBILKOVÁ. Histopatologický atlas. 1. vydání. Praha : Grada, 2008. 112 s. ISBN 978-80-247-1650-3.