Bakteriální tracheitida

From WikiSkripta

Bakteriální tracheitida
Bacterial Tracheitis
Původce Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae
Klinický obraz chrplavý hlas, štěkavý až tracheální kašel, inspirační dyspnoe
Diagnostika klinický obraz, mikrobiologická kultivace, bronchoskopie
Léčba intubace a UPV, antibiotika
Komplikace pneumonie, sepse a ARDS
Klasifikace a odkazy
MeSH ID D014136
MedlinePlus 000988
Medscape 961647

Jedná se o hnisavý bakteriální zánět trachey s tendencí k tvorbě pablán, nejčastěji u dětí ve věku 6 měsíců až 12 let. Etiologicky se uplatňují Staphylococcus aureus, Haemophilus influenzae a Streptococcus pneumoniae. Dochází k tvorbě pablán na devastovaných, silně prosáklých sliznicích horních cest dýchacích. Někteří autoři předpokládají, že bakteriální tracheitida je vlastně bakteriální superinfekcí navazující na virový respirační infekt (nejčastěji parainfluenza). Postižení respiračního epitelu je dostatečnou predispozicí k bakteriální superinfekci.

Klinika[edit | edit source]

Zpočátku se pacienti prezentují obrazem infekce horních dýchacích cest s trváním několika hodin až dní. Postupně se rozvíjí inspirační dyspnoe, ale většinou s nevýrazným stridorem, kašel je štěkavý až tracheální, bolest v krku nekonstantní, hlas je chraplavý, ale dysfagie není. Současně dochází k nástupu alterace celkového stavu (klinicky obraz „toxické“, nelepšící se laryngitidy). Poslechový nález je chudý, můžeme nacházet bronchitické fenomény.

Klinicky se onemocnění nejvíce podobá akutní laryngotracheobronchitidě, ale začátek bakteriální tracheitidy není tak prudký jako u subglotické laryngitidy, bývá přítomna alterace celkového stavu, horečka je zpravidla vyšší. Dále není vazba na sezonu akutních virových respiračních onemocnění a je zde špatná odpověď na terapii adrenalinem a kortikosteroidy.

Terapie[edit | edit source]

Vzhledem k těžké obstrukci horních dýchacích cest a alteraci celkového stavu přistupujeme skoro vždy k intubaci a UPV. Po intubaci ihned odebíráme vzorky na mikrobiologické vyšetření tracheálního sekretu. Při bronchoskopii nacházíme normální supraglotické struktury, subglotický edém a purulentní sekret v trachee. V rámci komplexní diagnostiky provádíme RTG hrudníku k vyloučení infekce na dalších místech dýchacích cest (pneumonie) a k ověření polohy tracheální rourky.

Vedle UPV podáváme celkově antibiotika – potencované aminopeniciliny nebo cefalosporiny III. generace, steroidy mají sporný efekt.

Komplikace[edit | edit source]

Nejčastější komplikací bakteriální tracheitidy je pneumonie, dále sepse a ARDS.

Diferenciální diagnostika[edit | edit source]

onemocnění/příznaky Akutní laryngitida Bakteriální tracheitida Akutní epiglotitida
poloha dítěte neovlivňuje dušení neovlivňuje dušení dítě se vleže dusí, brání se položení, chce sedět v předklonu
charakter dýchání usilovné, zatahuje měkké části hrudníku inspirační dyspnoe, ale s většinou nevýrazným stridorem opatrné, povrchní, dítě je na „dobré“ dýchání soustředěno
polykání dobré zpravidla dobré špatné, nepolyká ani sliny, které proto mohou vytékat z úst
tělesná teplota zpravidla subfebrilie febrilie febrilie
kašel suchý, laryngeální suchý, laryngeální není, dítě se pro bolest v krku „bojí“ kašlat
stridor inspirační inspirační bublavý, srkavý zvuk nahromaděného hlenu v inspiriu i exspiriu
výskyt sezonní výskyt kdykoli během roku kdykoli během roku
začátek a průběh začátek náhlý, zpravidla v noci, zhoršení během desítek minut postupný rozvoj dyspnoe začátek kdykoli během 24 hodin, zhoršení během hodin
reakce na kortikosteroidy a adrenalin ústup příznaků během desítek minut žádný účinek žádný účinek
bolest v krku není obvykle není výrazná
objektivní nález v krku katarální zánět, epiglotis štíhlá, málo sekretu normální, ev. katarální nález oteklá, rudá epiglotis a nahromaděný hlen – „jezírko“
věk 3 měsíce až 5 let 6 měsíců až 12 let 2 až 7 let

Odkazy[edit | edit source]

Související články[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

  • HAVRÁNEK, Jiří: Infekce horních dýchacích cest.