Biologické expoziční testy

Biologické expoziční testy (BET) slouží ke stanovení koncentrace toxických látek v organismu. Jsou založeny na detekci těchto látek nebo jejich metabolitů v tělesných kompartmentech.

Autorem BET byl prof. Jaroslav Teissiger, zakladatel Národního zdravotního ústavu, který úzce spolupracoval s nositelem Nobelovy ceny Jaroslavem Heyrovským, objevitelem polarografie. Ve svých experimentech Teissiger zkoumal přítomnost toxických kovů v lidském organismu.

Rozdělení

Roylišují se následující typy expozičních testů:

• Přímé: detekují samotnou škodlivinu (noxu) nebo její metabolit v organismu.

Olovo v krvi (plumbémie), kyselina mandlová v moči po expozici styrenu.

• Nepřímé: zjišťují látku, na kterou se toxická látka váže.

Merkapturáty v moči po expozici alkylačním činidlům.

• Nepravé: sledují změny v látkách ovlivněných působením škodliviny.

Zvýšená aktivita enzymu AchE po expozici organickým rozpouštědlům, snížená aktivita 5-ALA-dehydratázy po expozici olovu.

Odkazy

Zdroj

• BENCKO, Vladimír, et al. Hygiena : Učební texty k seminářům a praktickým cvičením. 2. přepracované a doplněné vydání vydání. Praha : Karolinum, 2002. 205 s. s. 35 – 44. ISBN 80-7184-551-5.