Chromozomální determinace pohlaví

Z WikiSkript

Obecně[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • uplatňuje se u gonochoristů (živočichů s odděleným samčím a samičím pohlavím); pohlaví je determinováno v různých etapách jejich ontogenetického vývoje; u většiny je pohlaví určeno již při oplození
  • založeno na existenci pohlavních chromozomů: vlastní určující role přísluší právě pohlavním chromozomům (heterochromozomy, gonozomy), které jsou normální součástí chromozomální výbavy každé buňky v organizmu
  • 2 typy pohlavních chromozomů – chromozom X a chromozom Y – pohlaví určeno jejich vzájemnou kombinací
    • v haploidní sadě gamety je 1 gonozom, všechny ostatní jsou autozomy (u člověka je v gametě 1 gonozom a 22 autozomů)
Lidský chromozom X
    • v diploidní buňce je normálně 1 pár gonozomů – kombinace XX nebo XY + druhově specifický počet homologních párů autozomů
  • pohlavní chromozomy – morfologicky nápadné; značná část je tvořena heterochromatinem (= chromatin, který zůstává spiralizovaný [barví se tmavě] během celého buněčného cyklu – geneticky neaktivní), který se v interfázi nedespiralizuje a je v ní patrný
  • Y chromozom je obvykle podstatně menší než chromozom X, i všechny autozomy
  • u člověka (i většiny živočichů) rozhodují o pohlaví spermie (je heterogametická) – může nést jak chromozom X, tak i chromozom Y
Lidský chromozom Y
  • při oplození je 50 % pravděpodobnost vzniku samčího i samičího pohlaví (při meiotické tvorbě pohlavních buněk všechny oocyty obsahují shodný chromozom X, ale ve spermiích je s 50 % pravděpodobností přítomen buď X nebo Y – při splynutí s 50 % pravděpodobností vzniká jak zygota XX (děvče), tak zygota XY (chlapec))
SRY protein
  • vytvořená chromozomová výbava zygoty se jejím rýhováním (tj. mitotickým dělením) postupně předává všem buňkám organizmu, které se z ní vyvíjejí
  • při gametogenezi (I. meiotické dělení) se oba gonozomy opět rozcházejí a každá gameta dostává pouze 1 z nich
  • chromozom Y nese na krátkých raménkách vysoce kondenzovanou oblast SRY (sex determining region of Y). Ta obsahuje geny pro determinaci mužských gonád, které jsou homologní s geny pro tvorbu (TSPY) non-histonových jaderných proteinů (produkt TSPY genu, váže se na promotor genu cytochrom – P450 – aromatasy, která mění testosteron na ženský estradiol)
  • inaktivace genu pro cytochrom – P450 – aromatasy u embrya zachovává aktivitu vytvářeného testosteronu a determinuje mužské pohlaví
  • TSPY protein se váže i na promotor genu Müllerovy inhibiční substance, jeho aktivace u mužského embrya vede k diferenciaci testes a regresi ženských gonád

Základní typy určení pohlaví[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Savčí typ (typ Drozophila)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • savci včetně člověka, někteří obojživelníci, plazi, většina řádů hmyzu a většina dvoudomých rostlin
  • pohlaví: XX (homogametní) tvoří vajíčka pouze s chromozomem X (samice)
  • pohlaví: XY (heterogametní) tvoří spermie buď s chromozomem X nebo s Y v poměru 1 : 1 (samci)

Ptačí typ (typ Abraxas)[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ptáci, některé ryby, někteří obojživelníci a motýli
  • pohlaví: ZW (samice)
  • pohlaví: ZZ (samci)

Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Externí odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • ŠTEFÁNEK, Jiří. Medicína, nemoci, studium na 1. LF UK [online]. [cit. 2009]. <http://www.stefajir.cz>.