Cizí těleso zevního zvukovodu

Z WikiSkript
Anatomie ucha

Cizí těleso působí jako mechanická překážka. V krajním případě dochází ke kompletnímu uzávěru zevního zvukovodu a vzniká tak sluchová vada převodní.

  • tělesa se obvykle nacházejí v chrupavčité části;
  • inertní tělesa nemusí činit obtíže a mohou v uchu zůstat i řadu roků;
  • hrách, chléb aj. navíc bobtnají a způsobují bolest a dermatitidu;
  • česnek svým agresivním chemickým působením může způsobovat nekrózu kůže zvukovodu a bubínku, osteomyelitidu kůstek či purulentní mezotitidu a labyrintitidu.

Typy cizích těles[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Cerumen obturans:
    • žlutohnědá hmota složená ze sekretu ceruminózních žlázek, oloupaných epitelií a prachu;
    • endogenně vzniklé;
    • mechanickým čištěním zvukovodu dojde k zatlačování mazu do jeho kostěné části → zde vysychá a tvrdne.
  • Živá cizí tělesa:
    • hmyz apod.;
    • dělá akustické a bolestivé vjemy;
    • nejlepší svépomoc – utopení tvora vodou, olejem, kolínskou, atd..
  • Neživá cizí tělesa:
    • nejčastější;
    • nacházíme hlavně u dětí – korálky, drobné součásti hraček, pecky, hrách, atd.;
    • dále u duševně nemocných – snahy zamezit halucinacím apod. (často chleba).

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Diagnózu určíme hlavně z anamnézy a otomikroskopickým vyšetřením.

Terapie[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Odstranění cizího tělesa přísluší ušním lékařům!
  • hlavně děti mohou být při lékařském zákroku značně neklidné → může dojít k poškození zvukovodu;
  • tělesa odstraňujeme háčky, klíšťkami či pomocí mikroskopu, při nespolupráci pacienta v celkové anestezii;
  • zvukovod by neměl být vyplachován při podezření na perforaci bubínku (razantním výplachem můžeme tuto perforaci sami způsobit!);
  • zbobtnalá tělesa odvodníme alkoholem;
  • ojediněle přistupujeme i k chirurgickému řešení (např. když těleso pronikne do středouší).


Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Zdroj[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • HAHN, Aleš, et al. Otorinolaryngologie a foniatrie v současné praxi. 1. vydání. Praha : Grada, 2007. 390 s. ISBN 978-80-247-0529-3.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. 224 s. ISBN 80-7262-346-X.