Poranění ucha

From WikiSkripta

Úrazy zevního ucha[edit | edit source]

Poranění dělíme na otevřená a uzavřená:

  1. otevřenánatržení, pořezání nebo pokousání,
  2. uzavřenávznikají tupým úderem:
  • nejčastěji vzniká othaematoma auriculae,
  • podkladem je krevní výron mezi chrupavkou a perichondriem – modročervené zduření s fluktuací, mění tvar boltce,
  • může zhnisat → absces či perichondritida,
  • může se zorganizovat → vznikne vazivo → trvalá deformita chrupavky („boxerské ucho“).
Boxérské ucho

Léčba[edit | edit source]

  • Otevřené se suturují, při poranění chrupavky – resekce a pak sutura,
    • menší othematomy – komprese, větší – punkce, drenují se,
      • vhodné je krytí ATB.

Poranění zvukovodu[edit | edit source]

  • samostatně či při komplikovanějších traumatech,
  • otevřená poranění – často náhodně při čištění zvukovodu,
    • nutno vyloučit poranění středouší,
  • tupé poranění – otok nebo hemoragický puchýř,
  • poranění kostěné části – součást zlomenin spánkové kosti – typicky vzniká schodová deformita se zaniklým luminem,
  • otevřená poranění antisepticky ošetřit, větší subepidermální hematomy vypustit,
  • následkem může být vazivová stenóza – chirurgické řešení.

Perforace bubínku[edit | edit source]

  • přímo – při čištění ucha, při úrazech,
  • nepřímo – náhlým zvýšením tlaku (barotrauma, akustické trauma, úder plochou dlaně),
  • může to být součást většího poranění (středouší, zlomeniny…).

Příznaky[edit | edit source]

  • bolest, krvácení ze zvukovodu, převodní nedoslýchavost (závisí na velikosti),
  • otoskopicky – různě velká perforace s nerovnými zakrvácenými okraji,
  • při sekundární infekci vytéká hnis,
  • výtok čiré tekutiny vzbuzuje podezření na likvoreu nebo únik perilymfatické tekutiny.

Terapie[edit | edit source]

CAVE!!! Při podezření na perforaci bubínku zvukovod nevyplachujeme!

  • opatrné vyčištění,
  • adaptujeme okraje perforace, případně perforaci překryjeme papírkem (brání vstupu nečistot),
  • neinfikované, centrálně uložené mají tendenci ke spontánnímu hojení (několik týdnů),
  • v nejhorším operace – myringoplastika.

Úrazy středouší[edit | edit source]

  • mechanismy jsou obdobné jako u bubínku,
  • nepřímé poškození může vzniknout i za intaktním bubínkem,
  • zpravidla je poranění provázeno výronem krve do středouší – hemotympanon,
  • může se přerušit řetěz sluchových kůstek (nejčastěji mezi kovadlinkou a třmínkem),
  • třmínek se může vytrhnout z oválného okénka,
  • může být postižen nervus facialis a vnitřní ucho.

Příznaky[edit | edit source]

  • bolest, krvácení ze zvukovodu, porucha sluchu;
  • převodní nedoslýchavost, když je i percepční složka, je postiženo i vnitřní ucho;
  • když je bubínek intaktní – při otoskopii – modročervené zabarvení za bubínkem.

Terapie[edit | edit source]

  • prostý hematympanon – netřeba zasahovat, spontánně se resorbuje (příp. ATB),
  • cizí tělesa odstraníme,
  • přerušení kůstek – chirurgická rekonstrukce.

Úrazy vnitřního ucha[edit | edit source]

(Otřes labyrintu, komoce)

  • nejčastěji jako součást větších poranění lebky,
  • dojde k porušení mikromechanické stavby membranózního blanitého systému,
    • např. porušení bariéry mezi endo a perilymfou, krvácení do labyrintu,
    • příčinu obvykle nemůžeme diagnostikovat.

Příznaky[edit | edit source]

  • funkční postižení různého rozsahu (porucha rovnovážných funkcí, percepční porucha sluchu, příp. obojí…),
  • sluch se obvykle během 2 týdnů zlepší, závratě přetrvávají déle,
  • akutní příznaky bývají překryty symptomy komoce či kontuze mozkové.

Akustické trauma[edit | edit source]

  • akutní poškození ucha zvukem,
  • izolovaně je vnitřní ucho postiženo zejména třeskem, který trvá kratší dobu (výstřel),
  • při výbuchu je tlakem ještě poškozeno středouší,
  • funkční ztráta je nejčastěji v oblasti bazálního závitu hlemýždě (typická ztráta sluchu s maximem kolem 4 kHz).

Příznaky[edit | edit source]

Terapie[edit | edit source]

  • ovlivnění stavu léčbou není zatím jednoznačně prokázáno.

Zlomeniny spánkové kosti a laterobazální poranění[edit | edit source]

  1. Longitudinální typ:
    • lomná linie probíhá přes oblast zevního zvukovodu,
    • porušuje anulus tympanicus, může poškodit bubínek a středouší,
    • jde dále k hrotu pyramidy až k foramen lacerum,
    • vnitřní ucho nebývá postiženo, n. facialis je postižen vzácně,
    • hlavní příznak – hemotympanon, perforace bubínku, převodní porucha sluchu, likvorea,
    • hrozí ascendentní infekce a meningitida.
  2. Transverzální typ:
    • lomná linie jde kolmo na dlouhou osu pyramidy,
    • může jít přes labyrint, středouší nebývá postiženo,
    • časté je postižení N. VII a N. VIII,
    • příznaky – dominuje prudká závrať, nauzea, zvracení,
      • těžká percepční nedoslýchavost,
    • rovnováha se během několika dnů centrálně zkompenzuje, porucha sluchu zůstává,
  • terapie – většinou konzervativní – zvukovod sterilně kryjeme, ATB profylaxe.

Záněty středouší[edit | edit source]

  • máme záněty buď katarální (nehnisavé) nebo purulentní (hnisavé),
  • každý je buď akutní nebo chronický,
  • hnisavý chronický je buď mezotympanální nebo epitympanální.

Odkazy[edit | edit source]

Zdroj[edit | edit source]

Použitá literatura[edit | edit source]

  • KLOZAR, Jan, et al. Speciální otorinolaryngologie. 1. vydání. Praha : Karolinum, 2005. 224 s. ISBN 80-246-1125-2.