Likvorea

Z WikiSkript

Likvorea je komunikace mezi subarachnoidálním a extrakraniálním prostorem.

Vzniká nejčastěji traumatickým mechanismem.

  • Při zlomenině v oblasti přední jámy lební může vzniknout komunikace s dutinou nosní a úniku likvoru nosem – tzv. rinorea.
  • Při frakturách kosti skalní může unikat likvor z ucha – tzv. otorea.
  • Při masivním úniku likvoru vzniká posttraumatická likvorová hypotenze, která se klinicky projevuje téměř stejně jako syndrom nitrolební hypertenze.[1]

Diagnóza[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Identifikace likvoru (biochemicky).
  • Neuroradiologický průkaz komunikace – izotopová cisternografie či CT cisternografie.

Komplikace[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • Riziko nitrolební infekce.



Odkazy[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Související články[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

Reference[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  1. NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.

Použitá literatura[✎ upravit | ☲ editovat zdroj]

  • NEVŠÍMALOVÁ, Soňa, Evžen RŮŽIČKA a Jiří TICHÝ. Neurologie. 1. vydání. Praha : Galén, 2005. s. 163-170. ISBN 80-7262-160-2.
  • AMBLER, Zdeněk. Základy neurologie. 6. vydání. Praha : Galén, 2006. s. 171-181. ISBN 80-7262-433-4.